Nenapravitelný vrah z Klánovického lesa vykradl 200 domů. Soud zaskočil pragmatickou prosbou

Ohořelé tělo Denise B. bylo v sobotu téhož týdne náhodně objeveno kolemjdoucími v Klánovickém lese. Následná pitva prokázala, že byl zastřelen. Pomocí balistiky se kriminalistům podařilo určit, že neznámý pachatel střílel na muže celkem pětkrát, přičemž jej dvěma střelami minul a třemi zasáhl do hlavy.

Vyšetřování trvalo dlouhé dva roky, jediné, čím si byla policie jistá, bylo to, že vražda nesouvisí ani s kauzou taxivraha, ani s vraždou v tramvaji číslo 17, což byly případy, které kriminalisté v té době uzavírali. Naštěstí balistika přinesla ještě jeden poznatek – půl roku před vraždou v Klánovickém lese stejná zbraň střílela v Dolních Počernicích.

Notorický zloděj Oldřich Konrád

Na Boží hod vánoční roku 2013 si muž v Dolních Počernicích všiml zloděje, který opouští dům jeho sousedů. Okamžitě se jal zloděje pronásledovat, ten se však otočil a začal střílet. Zloděj vystřelil celkem třikrát směrem ke svému pronásledovateli. Ten se duchapřítomně natočil bokem, díky čemuž byl menším cílem, a dost možná hlavně díky tomu incident přežil. Jedna ze střel ho zasáhla do hýždě.

Při dalším vyšetřování vyšlo najevo, že podobným způsobem jako v Dolních Počernicích bylo vykradeno více domů na Praze 8 a 9, a na dalších místech České republiky. Bylo jasné, že kriminalisté mají před sebou sériového pachatele. Náročnou, ale nakonec schůdnou cestou se ukázalo vytipovat si další domy, kde by pachatel mohl udeřit.

V jednom z vytipovaných domů byl při vloupání skutečně zadržen padesátiletý Oldřich Konrád, recidivista, který byl v roce 1990 odsouzen za vydírání a pokus o vraždu. Při zadržení měl u sebe ostře nabitou zbraň, která se ale neshodovala s vražednou zbraní použitou v Klánovicích. K oběma činům – střelbě v Dolních Počernicích i vraždě v Klánovickém lese – se však nakonec přiznal. V obou případech se hájil tím, že jednal ve zkratu.

Divoké vloupání a výhružná palba

Od roku 2006 byl Konrád na svobodě, nedařilo se mu ale sehnat stálou práci. Pracoval načerno na stavbách, jeho dluhy postupně rostly a nakonec se ocitl ve spárech exekucí. Vrátil se tedy k osvědčenému způsobu obživy – krádežím. Za svou „kariéru“ vykradl kolem 200 domů. Zpravidla čekal na tmu, krást ale chodil poměrně brzy, protože byl zvyklý chodit brzy rovněž spát.

Když jej v Dolních Počernicích pronásledoval soused poškozených, jejichž dům si vybral, snažil se ho Konrád podle své výpovědi jen odradit. V nastalém stresu jej ale nenapadlo střílet nejprve do vzduchu. Navíc si prý myslel, že malá ráže přece nemůže nadělat tolik škody. O půl roku později měl nakradeno značné množství lupu, který ukryl v Klánovickém lese. Na daném místě mu ale kořist několikrát vyhrabali divočáci, proto chodil úkryt pravidelně kontrolovat. Při jedné z kontrol jej čekalo nepříjemné překvapení – poblíž jeho skrýše se pohyboval Denis B. s detektorem kovů.

Rána z milosti do hlavy

Popis nešťastné události vylíčil nejen kriminalistům, ale i v dopise, který Konrád později poslal z vazby soudkyni pražského městského soudu. V jeho verzi namířil na hledače pokladů zbraň a vyzval ho, aby mu dal detektor a odešel. Denis B. se s ním ale začal prát, dokonce Konráda bil po hlavě lopatkou. V podstatě v sebeobraně na něj Konrád několikrát vystřelil.

Dva zásahy do hlavy muž přežil ještě pět minut, poté už se na situaci Konrád „nemohl dívat“ a střelil jej potřetí, aby mu dal tzv. ránu z milosti. Druhý den se na místo vrátil, aby zahladil stopy. Polil tělo benzinem, zapálil jej a pronesl krátkou modlitbu ve znění „promiň, kamaráde, ať je ti země lehká“. Skrýš posléze přemístil jinam, tam také kriminalisty přivedl. Ve skrýši bylo něco přes 1,2 milionu korun v hotovosti, několik kilogramů zlatých šperků a mincí a nějaké zbraně.

Podle Konrádova advokáta Jaroslava Filipa i Konráda samotného mohl za nešťastné události především systém, v němž Konrád nebyl schopný fungovat. Jeho neschopnost najít si práci ho i kvůli podlomenému zdraví přivedla na šikmou plochu. Navíc Konráda zavrhla vlastní rodina, takže vlastně neměl na výběr.

Podle soudu zkreslená skutečnost

Konrádova verze událostí byla ale dost v rozporu se závěry vyšetřování. Podle balistiky vrah střílel z větší dálky, než Konrád uvedl, což vypovídalo spíš o tom, že střílel chladnokrevně a účelově. Podle soudkyně přitom stačilo počkat, až hledač kovů prostě odejde, protože nebyl nijak blízko skrýše. Stejně tak soud neuvěřil jeho výpovědi ohledně incidentu v Dolních Počernicích. Na muže, který jej pronásledoval, střílel bez varování a jakéhokoli náznaku, z čehož vyplývá, že vystřelil s úmyslem zabít.

V Konrádův neprospěch promluvili i soudní znalci. Podle psychologa Jiřího Klose má Konrád tendenci řešit kritické situace impulzivním, nekorigovaným jednáním. Jeho rozumové schopnosti fungují, převáží ale afekt. Náprava je podle znalců vyloučená. Přestože se Oldřich Konrád snažil dostat spíše do role oběti systému a smutných okolností, vyšel nakonec ze soudního procesu jako bezcitný vrah. A jako bezcitný vrah byl odsouzen na 25 let odnětí svobody za vraždu, ublížení na zdraví, vloupání a nedovolené ozbrojování.

Neobvyklá žádost

Případ měl ale ještě zajímavou dohru. Konrád i jeho advokát si ponechali lhůtu na odvolání, které Konrád vzápětí využil. Uvedl, že si vše sepíše a pronese při odvolání. Nakonec poslal soudkyni z vazby dopis, v němž žádal o změnu trestu. Místo 25 let si navrhoval doživotí. K této žádosti jej ale nedohnaly výčitky svědomí nebo lítost nad zmařeným životem, ale existenční problémy. V dopise uvedl, že život na svobodě pro něj nemá smysl, nikoho mimo vězení nemá, navíc bude muset znovu čelit finančním problémům a exekucím.

Jeho žádosti ale soud nevyhověl. V neprospěch obžalovaného se totiž může odvolat pouze státní zástupce, případně poškozený, pokud požaduje finanční náhradu za způsobenou újmu. Této možnosti nakonec využila manželka zesnulého Denise B.

Zdroje: Aktuálně.cz / iRozhlas / Novinky.cz / Detektorweb