5 nejočekávanějších dokumentů letošních Varů: Vražda Kuciaka, neštovice a láska mezi sopkami

Karlovarský filmový festival je pravidelným svátkem pro všechny milovníky filmu. Více než 150 celovečerních snímků zahrnuje především novou hranou tvorbu, ovšem na své si přijdou i příznivci dokumentů. Nechte se inspirovat pěticí zajímavých novinek, které vám určitě rozšíří pohled na svět. A navrch přidáme i jeden pozapomenutý klenot:

Erupce lásky

Manželé Maurice a Katia Krafftovi se během 70. a 80. let stali snad nejznámějšími vulkanology. Činné sopky zkoumali nejen vědeckými metodami, ale rovněž pořizovali velké množství videí i fotografií, a to z dosud neviděné blízkosti. Dokumentaristka Sara Dosa prošla jejich rozsáhlý archiv a dnes už nežijící pár připomněla nejen prostřednictvím vzpomínek na jejich láskyplný vztah, ale i zveřejněním dosud nikdy nepoužitých záběrů. Na nich je zachyceno dechberoucí bouření živlů, jež dokonce přesvědčilo některé vlády k evakuaci ohrožených oblastí. Takhle vypadá moderní, poutavý, a přitom důležitý dokument.

Radikální posuny

Nejvýše položené velkoměsto světa a společně s aglomeracemi nejlidnatější část Bolívie. To je La Paz, administrativní centrum země. Koprodukční dokument zachycuje dění v městské džungli nejen prostřednictvím postav z různých konců socio-ekonomického spektra, nýbrž i se zahrnutím tamější víry v duchy a nadpřirozeno. Snímek využívá osvědčených postupů tzv. městských symfonií, pozoruje specifika místa pulzujícího lidmi, zároveň se však zabývá i sociálními tématy na úrovni, která je pro nás jen těžko představitelná. Radikální posuny jsou tak poměrně výrazným odklonem od běžných cestopisů.

Kuciak: Vražda novináře

Zavraždění slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové otřáslo v únoru roku 2018 celým územím bývalé federace. Americký investigativec Matt Sarnecki společně s dánskou koprodukcí nabízí podnětný pohled ze zahraničí na mafiánskou chobotnici, která je prorostlá nejen slovenskými, ale i českými společenskými strukturami. Podařilo se dodnes zodpovědět všechny otázky, které jsou s tímto útokem na demokracii spojeny?

Ostrůvek

Malá říčka protékající parkem na kraji švýcarského Lausanne. Na zdánlivě bezvýznamnou část města dohlíží dvojice hlídačů. Co se tady děje? Odpověď nabízí skupinka imigrantů a množství znepokojených důchodců. Snímek poukazuje na etnický i kulturní neklid současné Evropy, která je zmítána hrozbami, jejichž opodstatněnost je velmi otazníková. Jsou skutečným problémem nově příchozí, anebo spíše hluboce zakořeněné předsudky?

Ještě jedno jaro

Dokumentární zachycení jugoslávské tragédie? Nejspíš vás napadne téma válečného konfliktu z 90. let, snímek Ještě jedno jaro se však vrací o dvě dekády hlouběji do minulosti. Konkrétně se zabývá epidemií neštovic v roce 1972, jež tehdy zasáhla především oblast Kosova a Bělehradu s takovou intenzitou, že se jednalo o největší epidemii neštovic v Evropě po druhé světové válce. Na nemoc zemřelo celkem 35 lidí a podařilo se ji dostat pod kontrolu díky přísné karanténě a hromadnému očkování. To zní až nečekaně povědomě a aktuálně…

Bonus: Obrazy starého sveta

Lyrickou báseň z roku 1972 natočil bedlivý pozorovatel Dušan Hanák a zaměřil se na specifika tehdejšího slovenského venkova. Nejedná se tedy o žádnou novinku, nýbrž o nadčasovou observaci lidství ze zapadlých končin Československa. Hanákovi hrdinové vykazují obrovskou vůli k životu a navzdory mnoha útrapám, jimž museli v minulosti čelit, se pro ně jako klíčová hodnota ukazuje láska k druhým lidem. Tento ponor do lidské duše se ukázal být natolik autentický a intenzivní, že jej komunistická garnitura zavřela na 15 let do trezoru.

ZDROJ: Film Servis Festival Karlovy Vary