Blíží se Vánoce, druhý nejvíce slavený svátek na světě. Víte, který je ten první?

Vánoce jsou za rohem, což kromě nákupního šílenství, přeplněných obchodních center a rolničkami zasypaného města znamená i zásadní svátek pro všechny křesťany. Ti totiž slaví už 2023. výročí narození spasitele Ježíše Krista. Celému slavnému výjevu včetně záhady kolem Betlémské hvězdy jsme se už několikrát věnovali, ovšem můžeme se podívat i na to, jak se Vánoce či další důležité svátky slaví napříč světem. Přestože se k nim totiž upínáme celý rok, na úplné špici popularity vánoční svátky nejsou. Podívejme se na nejčastěji slavenou pětici.

5. Buddhistický Vesak

Na pátém místě je Vesak, o kterém jste dost možná vůbec neslyšeli. Jedná se o takzvaný Buddhův den a připomíná narození prvního osvíceného člověka v buddhistické tradici stejně jako jeho dosažení nirvány. Buddha neboli Siddhártha Gautama bývá opěvován především v jihovýchodní Asii, přesné datum však tento svátek nemá. Obvykle připadá na poslední úplněk v květnu.

4. Muslimský ramadán

Od buddhismu se přesuneme k islámu, jehož měsíc trvající ramadán je čtvrtým nejvíce slaveným svátkem na světě. Během ramadánu mají muslimové za úkol očistit svá těla i duši, což zajišťuje především známý půst. Také tento svátek nepřipadá na pevná data, jedná se o devátý měsíc islámského kalendáře; letos to vyšlo především na květen, ale třeba za deset let už se bude ramadán slavit v lednu a únoru.

3. Křesťanské svátky Velikonoc

Bronzovou příčku obsadili křesťané s Velikonocemi. Oslavě Ježíšova zmrtvýchvstání by měl předcházet 40denní půst, podobnost této očisty s ramadánem je tedy zjevná. Jinak se ale jedná o nejdůležitější křesťanský svátek, často navíc spojovaný s oslavami jara. První neděle po prvním jarním úplňku je tradičním termínem pro symboliku beránků a vajíček, původ jarního slavení však sahá mnohem hlouběji do historie – třeba až do starověkého Egypta.

2. Stříbrné Vánoce

Zmíněné Vánoce tedy končí těsně pod vrcholem. Slaví je totiž nejen pravověrní křesťané, ale i spousta ateistů – ať už z důvodů konzumních, či prosté pospolitosti s blízkými. Ve většině zemí se tyto svátky vejdou do dvou týdnů na přelomu roku. Zatímco u nás za hlavní moment vánočních svátků považujeme Štědrý den, samotné Kristovo narození proběhlo (podle uznávaného konsensu) 25. prosince; řada západních i pravoslavná církev však s oslavami čekají až do 6. či 7. ledna.

1. Nový rok

A jaký svátek je tedy nejslavenější? Možná vás to nepřekvapí, ale jedná se o Nový rok. Ten u nás samozřejmě připadá na 1. ledna, ale za zmínku stojí, že tento úzus platí jen poslední zhruba čtyři století, kdy došlo k úpravě juliánského kalendáře na kalendář gregoriánský. Kořeny slavení začátku roku však sahají až k Babylóňanům, tedy zhruba 4000 let nazpět. Tenkrát tyto oslavy připadaly na začátek jara, kdy se příroda probouzí, ovšem snad každá kultura bez ohledu na náboženství si tento svátek dopřála; proto i jeho celosvětová popularita dává smysl.

Zdroj: History, Time