Unikátní podívaná: Největší rybářská flotila vyrazila na moře, mezi tisícovkami lodí ale některé chybí
Po tříměsíčním zákazu rybolovu vyrazila největší rybářská flotila světa zpátky na moře. Jejím cílem jsou vody Žlutého, Východočínského a Jihočínského moře na sever od 12° severní šířky.
Od 1. května 2022 kotvila většina početné čínské rybářské flotily nečinně v přístavech. Důvodem byl pravidelný letní zákaz rybolovu vydávaný čínským ministerstvem zemědělství. Po třech měsících se však tisíce lodí podél čínského pobřeží konečně daly naráz po pohybu. Nejde přitom o snadnou operaci – čínská rybářská flotila čítá kolem 17 000 plavidel a je vůbec největší na světě.
Rybářské lodě shromážděné v přístavu města Čching-tao Zdroj: Getty Images
Pobřežní provincie Šan-tung, Ťiang-su, Fu-ťien, Kuang-tung, Kuang-si a také místní správy velkých městských aglomerací držely v nečinnosti nejen rybářské lodě a trawlery, ale také všechny pomocné lodě, které se rybolovu obvykle účastní. Rybolov si musely odpustit především lodě využívající speciální sítě pro lov krevet, tenatové sítě nebo osvětlené ohradní sítě. Výjimku měly jen lodě lovící pomocí klasického rybářského náčiní.
Jak můžete vidět v galerii v úvodu článku, zahájení rybolovné sezony připomíná obří rybářskou regatu. Čínské úřady proto vyzvaly posádky lodí, aby při opouštění přístavů i na moři v co největší míře dodržovaly pravidla rádiové komunikace a své okolí hlídaly i vizuálně.
Nebezpečné sítě znovu v akci
Tenatové sítě patří mezi nejefektivnější metody rybolovu. Tyto síťové stěny bývají umístěny svisle pod hladinou nebo u dna. Lovené ryby se do nich zamotají nebo se v nich zachytí za žábry. Nejsou ale samy. Do těchto sítí se běžně zamotají i delfíni, želvy, ptáci či další zvířata. Právě míra jejich umírání v sítích na konci 80. a počátku 90. let vyburcovala mezinárodní veřejnost k odporu proti této praktice.
Tenatové sítě se například v Kalifornském zálivu stávaly pravidelně smrtící pastí pro sviňuchy obecné. Zásah proti ilegálnímu používání těchto sítí můžete vidět tady:
With less than 20 Vaquitas left, Sea Shepherd is back in the Gulf of California to retrieve the illegal gillnets that threaten the survival of the species. #OpMilagro pic.twitter.com/y25kccaFam
— Sea Shepherd (@seashepherd) October 9, 2020
Plovoucí chovná stanice
Přestože drtivá většina čínských rybářských lodí má výtlak lehce nad 100 tun, je v procesu i výstavba obřích plovoucích základen na umělý chov ryb. Jedna taková „chovná loď“ o výtlaku 100 000 tun byla spuštěna na vodu v květnu 2022. Loď je ve svých 15 nádržích, z nichž každá má objem dvou velkých plaveckých bazénů, schopná vyprodukovat 3 700 tun ryb ročně včetně lososa obecného (Salmo salar), smuhy korejské (Larimichthys polyactis) a různých druhů kaniců (podčeleď Epinephelinae).
Kromě lodí lovících ve vodách moří, která omývají čínské břehy, disponuje Čína nejméně 2 700 rybářskými loděmi, které operuji v Tichém oceánu a v Atlantiku. Jejich hlavním zájmem je lov olihní obecných (Loligo vulgaris). Odhaduje se, že na vrub čínské „dálkové“ flotily padá 50-70 % všech těchto hlavonožců ulovených v mezinárodních vodách.
ZDROJ: Xinde Marine News