Záhadná úmrtí velryb znepokojují vědce. Rekordní případ stál život přes 300 zvířat

Uhynulá a uvízlá zvířata na mělčinách dávají odborníkům pořádně zabrat. Existuje spousta nezodpovězených otázek a domněnek, na které zatím věda nezná konkrétní odpovědi. Z jakého důvodu inteligentní kytovci zamíří do mělkých vod a proč nevarují ostatní jedince svého druhu?

Kytovci patří mezi inteligentní savce, kteří disponují takzvanou echolokací, tedy schopností orientovat se podle odražených zvukových vln. Někteří vědci se domnívají, že vnímají i magnetické pole Země, díky čemuž se dokážou lépe vyznat ve vodách světových oceánů. Zůstává tedy záhadou, proč už delší dobu odborníci a vědci z celého světa pozorují případy, kdy se jedinci (i velké skupiny) dostávají na břehy či mělčiny, ze kterých se sami nejsou schopni dostat.

Existují případy, kdy lze tento jev jednoduše vysvětlit. Zejména v oblastech, kde dojde k nějakým přírodním katastrofám, jakým je kupříkladu zemětřesení. Dalším důvodem může být také činnost člověka, například vojenská cvičení. Zvířata se mohou přestat orientovat také kvůli akustickým šokům. V těchto případech však u nich následná pitva odhalí nějaká vnitřní poranění, která způsobila smrt či velmi vážné zranění s následkem uhynutí.

Nevysvětlitelné zůstávají příhody, u kterých ani následný rozbor neodhalí žádné logické důvody. Může se jednat o jedince, desítky, ale dokonce i stovky kytovců, kteří si to bez jakéhokoliv zaváhání namíří ke břehu. Jak ukazuje i dokumentární seriál Chile: Divoká cesta na Prima ZOOM, jakmile vplují do příliš mělké vody, uvíznou a odliv je pak odnese ještě blíže na pevninu. Kam se poděla jinak skvělá orientace těchto mořských savců?

K úmrtí dochází po celém světě

Ačkoliv případy evidují po celém světě, jsou místa, na kterých k tomu dochází častěji a ve větším měřítku. Jedno takové je například v oblasti zálivu Golden Bay na Novém Zélandu nebo v okolí Austrálie. Zvířata mohou mást zdejší přírodní podmínky, na vině může být třeba tvar dna, který tříští zvukové vlny echolokace.

5 Zobrazit galerii

Vědci některá umrtí těchto inteligentních kytovců nedokáží vysvětlit.

5 Zobrazit galerii

Úmrtí velryb halí rouška tajemství Zdroj: iStock

Mrtvá velryba Zdroj: iStock

Na plážích mohou zemřít i stovky velryb Zdroj: iStock

Mrtvá velryba na pláži Zdroj: iStock

Vědci některá umrtí těchto inteligentních kytovců nedokáží vysvětlit. Zdroj: istock.com

Úmrtí velryb halí rouška tajemství Zdroj: iStock

Mrtvá velryba Zdroj: iStock

Na plážích mohou zemřít i stovky velryb Zdroj: iStock

Mrtvá velryba na pláži Zdroj: iStock

Vědci některá umrtí těchto inteligentních kytovců nedokáží vysvětlit. Zdroj: istock.com

V roce 2018 došlo k uhynutí zhruba 150 velryb, které uvízly na pláži v západní Austrálii. K doposud nejhorší katastrofě tohoto druhu však došlo v Chile v roce 2015, kdy zemřelo rekordních 337 plejtváků sejvalů. „Byla to apokalyptická vize. Nikdy jsem nic podobného neviděla,“ popsala tehdy děsivou zkušenost mořská bioložka Vreni Häussermannová.

Otázkou je také, proč jedinci na začátku například nevarují ty vzadu? Vědci si to vysvětlují tím, že mají velmi silné vazby. „Ony mají silné sociální cítění. Když se jedna dostane do problémů, tak ji ty ostatní neopustí,“ sdělil Mike Donaghue z oddělení pro ochranu přírody (DOC), který v minulosti hovořil o případu, kdy hejno kytovců zavedla ke břehu zmatená březí samice.

ZDROJ: SCMP