Předci velryb byli chlupatí a podobali se kozám. Jejich potomci dnes vládnou mořím

Ačkoli jsou keporkakové zkušenými plavci dokonale přizpůsobenými životu pod vodou, kdysi tito mořští savci chodili po čtyřech. Jak můžete vidět v dokumentu Podmořské království na Prima ZOOM, jejich suchozemští předkové žili asi před 50 miliony lety a velikostí se podobali kozám. Na souši by totiž zvíře velké jako dnešní keporkak bylo s největší pravděpodobností rozdrceno vlastní vahou.

Ze suchozemských agresorů na vodní stratégy

Fosilní nálezy vědců jasně dokazují, že prakytovci se postupně přesouvali ze souše do vody a ochlupené končetiny získávaly tvar ploutví. Nejstarším známým objeveným prakytovcem byl masožravec Pakicetus žijící v mělkých vodách třetihorního moře Tethys, přičemž domovem mu byla voda i souš. Postupně u něj došlo k druhotné adaptaci na vodní prostředí a končetiny pomalu zakrňovaly; z potomků Pakiceta se poté stali plně vodní savci.

Dnes byste při pohledu na keporkaky suchozemský původ netipovali. Jejich evoluce dospěla do takové dokonalosti, že jsou schopni uplavat vzdálenost až 17 tisíc kilometrů, přičemž jim jejich přesná orientace ani nedovolí odchýlit se od cíle. Zároveň mají nejpestřejší způsob lovu ze všech kosticovců. Používají tzv. bublinovou síť, kdy skupina keporkaků podpluje vyhlédnuté hejno ryb a z hloubky začne vypouštět z dýchacích otvorů bubliny, přičemž se pohybuje ve spirále směrem k hladině. Průměr kruhu se neustále zmenšuje a nutí tak kořist shlukovat se stále blíže k sobě.