Proč vybuchují velryby? Strach z mrtvých kytovců dovedl lidstvo k řízeným náložím

K jedné z nejznámějších explozí velryb došlo roku 2004 na Tchaj-wanu. Na pobřeží ostrova uvízl velký vorvaní samec. Vážil přes 60 tun a měřil asi 18 metrů. Když přes snahu ochránců přírody zemřel, chtěli ho mořští biologové zkoumat. Trvalo to 13 hodin, ale podařilo se: 50 mužů naložilo tělo obřího kytovce pomocí tří jeřábů na náklaďák. Jenže pak se stala nehoda.

Když vorvaně převáželi městem Tainan, kytovec vybuchl. Protože už na pláži ležel nějakou dobu, po smrti se v jeho těle hromadily výbušné plyny. Když jejich tlak přesáhl kritickou hranici, vorvaň explodoval. Jeho vnitřnosti se rozletěly městem, podle fotografií i svědků na desítky metrů daleko. Trvalo několik desítek hodin, než se podařilo vše uklidit a zbytky odvézt do výzkumného centra v Shi-Tsau.

K něčemu podobnému došlo na Islandu. Tam však kytovec naštěstí neexplodoval ve městě, ale přímo na pobřeží. A to zrovna v okamžiku, kdy se ho tým specialistů pokoušel zlikvidovat.

A právě obava z exploze je druhou příčinou toho, proč velryby vybuchují. Nejjednodušší způsob, jak zabránit velrybě explodovat, je zničit ji řízeným výbuchem. Nejenže tak nedojde k nehodě, ale také se obrovské tělo snadněji zlikviduje a nerozkládá se dlouho.

Čtěte také: V ledu uvězněné velryby donutily ke spolupráci USA i Sověty. Podívejte se na jejich záchranu

Řízená exploze velryby

Poprvé se to stalo roku 1970 v americkém Oregonu. Tam zemřela na pobřeží osmitunová velryba a hrozilo, že její zápach bude obtěžovat obyvatele blízkého města dlouhé měsíce. Pak přišel místní inženýr George Thornton s nápadem: velrybu odpálí!

Použil na to 20 bedniček dynamitu. Exploze měla směřovat směrem k oceánu, aby kousky masa odletěly do moře, kde je sežerou predátoři. Ale tak úplně se to nepodařilo: kusy masa odlétly i na okolní automobily a zvědavce.

Zdroj: The Oregon Encyclopedia / IFL Science / Green Matters