Pravoslavné Vánoce: Část Evropy slaví jindy a jinak. Kde mají svátky až v lednu a jak probíhají

Přestože má většina světa Vánoce za sebou už koncem roku, část východní Evropy si je užívá až na začátku ledna. Konkrétně v době, kdy se u nás slaví tři králové, tedy 6. ledna, mohou na Kristovo narození vzpomínat i v pravoslavných společnostech. Tento posun je způsoben používáním juliánského kalendáře, který je oproti našemu gregoriánskému posunut o 13 dnů. Vánoční svátky spojené především s 24. a 25. prosincem mají proto v ortodoxní církvi své místo 6. a 7. ledna.

Nejasnosti ohledně Vánoc

V rámci pravoslavné církve však ohledně těchto termínů rozhodně nepanuje jednota. Juliánský kalendář v jeho klasické podobě totiž využívají třeba v Rusku, Gruzii, Makedonii, Srbsku, Černé Hoře či na Ukrajině. V jiných zemích však upřednostňují revidovaný juliánský kalendář, jenž se od roku 1923 v podstatě shoduje s tím gregoriánským – a Vánoce tedy slaví stejně jako my. To se týká třeba Bulharska, Rumunska, Albánie, Kypru, Řecka a množství regionálních ortodoxních církví. Přesné datum pravoslavných Vánoc se tedy v různých zemích liší.

Zatímco v minulosti se pravoslavné Vánoce pojily se spoustou tradic, roku 1918 nastal zlom. Jak jsme psali v jiném článku, čerstvý komunistický režim se (podobně jako později ten nacistický) pokoušel populární svátky vycházející z náboženských základů zrušit, a to jakožto buržoazní přežitek. Experiment vydržel necelé dvě dekády. Oblibu vánočních tradic se bolševikům nepodařilo vymýtit, ale většinu jich přesunuli k oslavám Nového roku.

Zvyky a tradice

Pravoslavné zvyky napříč zeměmi se samozřejmě liší, většina ortodoxních věřících však vyznává 40 dnů dlouhý půst předcházející datu Kristova narození. Toto adventní období tedy začíná na konci listopadu a končí 7. ledna sváteční hostinou, nejčastěji sestávající z pečeného masa, pirohů, pelmení a dalších tradičních dobrot.

Tou dobou už jsou dárky rozdané, neboť například v Rusku nosí Děda Mráz dárky už na Nový rok. I proto je vrcholem komerčních aktivit i společenského setkávání právě přelom roku, zatímco Ježíšovu narození o týden později se dostává o poznání menší (a především náboženské) pozornosti.

Za zmínku stojí i zdobení vánočního stromečku, který má v ortodoxní liturgii silně náboženský význam. Zatímco římskokatolická tradice převzala ověšování stromku z pohanských rituálů oslavujících zimní slunovrat, pravoslavní se odkazují ke stromu poznání, jehož jablko snědli Adam a Eva.

Zdroj: JSTOR, Why Christmas