Velikonoční tradice ve světě: Jak se slaví ve Francii, Anglii či v Rusku?

Přestože už více než měsíc před samotnými svátky můžeme zděšeně pozorovat záplavy zajíčků a zdobených vajíček, Velikonoce opravdu nejsou jen o komerci. Na spoustě míst po celém světě se jedná o příležitost, jak oslavit Ježíšovo zmrtvýchvstání, a to prostřednictvím nejrůznějších zvyklostí a tradic, o nichž jsme často ani neslyšeli. Jaké jsou ty nejzajímavější z nich?

Velikonoce ve Skandinávii

Ve Skandinávii můžeme v období Velikonoc sledovat hned několik tradic, které nám přijdou přinejmenším podivné. Finské děti kupříkladu chodí ulicemi a žebrají. Hlavy mají omotané šátky a obličej umazaný od sazí. K tomu mají u sebe konvice na kávu, košťata a vrbové větvičky. Tyhle garderoby jsou směsicí švédské tradice čarodějnic a ortodoxního zvyku žehnat příbytkům pomocí vrbových proutků. V západních částech země tisíce jezer je též zvykem zapalovat vatry, které údajně mají odehnat čarodějnice, létající na košťatech mezi Velkým pátkem a Velikonoční nedělí.

To Norové zůstávají spíše nohama na zemi. Jejich Velikonoce neobsahují tolik nadpřirozena, spíš jsou spojeny s tím, co severské země obecně milují – detektivní příběhy. Od dvacátých let totiž pravidelně každý rok vycházejí takzvané Paaskekrimmen čili velikonoční thrillery. Pro Nory je zřejmě téma Ježíšova vzkříšení málo zapeklité, tak si ho musejí ozvláštnit poctivými kriminálkami. Inu, proč ne.

Velikonoce ve Francii

V jihofrancouzském Hauxu si umějí svátky užít opravdu opulentním způsobem. Během Velikonočního pondělí totiž na náměstí připraví obří omeletu! A když píšeme obří, myslíme to vážně – na její přípravu padne kolem 4 500 vajec a dokáže spolehlivě nakrmit až tisícovku lidí. A proč se tohle vlastně děje? Podle tradice totiž tímto městem mašírovala Napoleonova armáda a slavnému vojevůdci místní vejce tak chutnala, že nařídil, aby obyvatelé shromáždili všechna vejce a pro armádu z nich připravili omeletu. Na Velikonoční pondělí si pak všichni tuto zajímavou historickou událost připomínají.

Velikonoce ve Velké Británii

V některých britských vesnicích lze zase spatřit odvážlivce oddávající se tradičnímu tanci jménem Morris. Jedná se o anglický lidový tanec, jemuž se většinou věnují pouze muži. Původně vznikl v souvislosti s keltskými oslavami jara, které termínově nemají k Velikonocím daleko; přestože tedy tanečníci ověšení zvonky a třímající hole vytáhnou svůj stejnokroj ze skříně několikrát za rok, velikonoční příležitost bývá tou nejpopulárnější.

Velikonoce v USA i na Bermudách

Souostroví Bermudy má také svoji lokální specialitu. Pojídání mazanců a koláčů z tresky zas tak zábavně nezní, pouštění draků však ano. Místní pověst vypráví o britském učiteli, kterému se nedařilo dětem v nedělní škole vysvětlit vzestup Ježíše Krista do nebe. Vyrobil proto draka v typickém tvaru kříže, aby dětem naznačil, jak se Ježíš mohl vznést. A od té doby je Velký pátek na těchto atlantických ostrovech neodmyslitelně spojen s pouštěním draků.

Čtěte také: Velikonoční otvírací doba PŘEHLEDNĚ: Kdy stihnete nakoupit před svátečními hody?

Víte, kde se vzala americká tradice, že sladkosti a vajíčka přináší velikonoční zajíček? Datuje se do 18. století, kdy ji za oceán přivezli němečtí imigranti do Pensylvánie. Zajíci a vajíčka mají totiž jasnou symboliku znovuzrození a plodnosti. A dekorace vajec sahá až do 13. století a údajně souvisí s tím, že vejce byly zakázaným jídlem během půstu. Jejich zdobení a následná slavnostní konzumace tak ohraničily období pokání a půstu.

Zajíček pochází z Německa

S postavou velikonočního zajíčka se však pojí i trochu jiná historie, jež je nám geograficky o něco bližší. Údajně totiž legenda o zajíčkovi vznikla ve zmíněném Německu následovně: Před pár stovkami let vévodkyně Rosilinda von Lindenberg musela kvůli válce utéct se svými dětmi z domova. Schovala se v zapadlé vesničce, kde ji nemajetní vesničané pohostili, jak mohli. Ona se jim odvděčila tím, že nechala svého sluhu přinést z rodinného sídla slepice, s nimiž se izolovaní vesničané dosud nesetkali.

Aby následně pobavila i děti, obarvila uvařená vejce a schovala je v lese. Když je děti hledaly, z jedné skrýše vyskočil zajíc – a kouzlo bylo dokonáno. Děti se už nepodařilo přesvědčit, že vejce snesly slepice, nýbrž byly přesvědčeny o tom, že je přinesl zajíc. Dobrosrdečná vévodkyně tuto hravou myšlenku nerozporovala a velikonoční zvěst se začala šířit...

Pravoslavné Velikonoce, aneb jak se slaví v Rusku

Velikonoce se samozřejmě slaví i v pravoslavné církvi. Podobně jako u západních křesťanů je termín pohyblivý, na východě se však Velikonoce nikdy neslaví před židovským svátkem Pesach, jelikož Ježíš údajně vstal z mrtvých až po něm; proto pravoslavná církev slaví tyto svátky obvykle jeden až dva týdny po katolících. I zde se však najde místo pro bizarní způsoby slavení – za zmínku stojí třeba shazování obřích keramických nádob plných vody. Řečtí křesťané tímto symbolickým odhazováním hříchů slaví na Bílou sobotu tzv. první vzkříšení Krista.

V tomto článku, kde si ukazujeme některé zahraniční zvyklosti, nemá smysl podrobně rozebírat tuzemské tradice, ovšem vězte, že z pohledu jiných zemí se naše pomlázky a polévání vodou řadí mezi ty nejvýraznější a nejneobvyklejší rituály!

Zdroj: Long Travel

Video, které jste mohli minout: Ve světě bojují s nedostatkem vajec, jak je na tom Česko? Hrozí zdražení, varují ekonomové