Jak se slaví pravoslavné Velikonoce v Rusku, v Řecku či na Ukrajině? Červená vajíčka mají svůj jasný význam

Oslavy Ježíšova ukřižování a následného zmrtvýchvstání se v každé zemi trochu liší – a často tyto odlišnosti vedou k vytvoření poměrně specifických zvyklostí, jež zástupcům jiných kultur přijdou nebývale bizarní. Velikonoční zvyky se však liší nejen v prostředí západního křesťanství, nýbrž originálně slaví svátky i vyznavači východní, tedy ortodoxní křesťanské tradice. Jak probíhají Velikonoce u nich?

Pravoslavné oslavy Ježíše

Stejně jako v západní tradici, i na východě začínají přípravy na Velikonoce 40 dní dlouhým půstem. Ten obvykle začíná na tzv. Čisté pondělí, během něhož by se měl člověk očistit od hříchů a ne-postního jídla. Pro úplnost dodejme, že západní křesťané zahajují půst Popeleční středou, probíhající několik dní před východním Čistým pondělím – obecně platí, že ortodoxní Velikonoce se odehrávají zhruba jeden až dva týdny po těch západokřesťanských. Klíčovým termínem je židovský svátek Pesach, připomínající Kristovu Poslední večeři: Východní církev pečlivě totiž dodržuje, aby velikonoční oslavy Ježíšova vzkříšení proběhly až po něm. Některé ortodoxní státy se navíc řídí juliánským kalendářem namísto gregoriánského.

Během šesti týdnů trvajícího půstu jsou důležitými milníky neděle, z nichž každá má svůj význam. Například ta první se nazývá Vítězství pravoslaví a oslavuje se ortodoxní víra, během třetí neděle dochází k uctívání kříže jakožto symbolu Ježíšova překonání smrti a vrcholem je šestá, Květná neděle upomínající na Ježíšův slavný příchod do Jeruzálema pouhých pár dnů před ukřižováním.

Čtěte také: Velikonoční otvírací doba PŘEHLEDNĚ: Kdy stihnete nakoupit před svátečními hody?

Následuje Velký týden, během něhož má každý den svůj význam. Velké pondělí proto připomíná Ježíšův odsudek neplodného fíkovníku, Velká středa zase Jidášovu zradu, Velký čtvrtek pochopitelně poukazuje na Poslední večeři. Velký pátek podobně jako v západní tradici připomíná Ježíšův soud, následné ukřižování a smrt. V noci ze soboty na neděli Ježíš údajně vstal z mrtvých, což oslavují tzv. velikonoční vigilie. Během těchto bohoslužeb se zpívají písně oslavující Ježíšovo poražení smrti, zapalují se svíčky a věřící se zdraví pozdravem „Kristus vstal z mrtvých!“

Tradiční pokrmy

Následuje 40 dnů dlouhé paschální období završené Ježíšovým nanebevstoupením. Jeho součástí je i Světlý týden, neustále připomínající zmrtvýchvstání. Velikonoční období je v pravoslavné církvi obdobím veselí, lidé se často zvou na návštěvy a ochutnávky speciálních mazanců ve tvaru komolého kužele. Nechybí ani obdarovávání nabarvenými vajíčky – stejně jako v západní tradici, kde vejce symbolizují nový život, jsou tyto slepičí plody podstatné i pro pravoslaví – natřená na červeno nejčastěji připomínají Ježíšovu krev.

Hostinám v Rusku dominují studená jídla v čele s mazancem paska, který hojně pečou i na Slovensku. Řekové dávají přednost pečenému jehněčímu a velikonočnímu chlebu jménem tsoureki. Srbové si zase dopřávají uzené maso, sýry, vařená vejce, červené víno a rovněž jehněčí maso na několik způsobů. Bulharští vinaři na Velikonoce tradičně zahrabávají vejce do půdy, což by jim mělo zajistit dobrou úrodu a ušetřit je krupobití.

ZDROJ: Wikipedia

Video, které jste mohli minout: Ve světě bojují s nedostatkem vajec, jak je na tom Česko? Hrozí zdražení, varují ekonomové