24. prosince 2021 00:04

První Ku-klux-klan vznikl o Vánocích. Proč jeho členové nenosili bílé oblečení?

První Ku-klux-klan vznikl ve skutečně sváteční den: 24. prosince 1865. Přestože jeho historie trvala jen pár let, později se dočkal až příliš mnoha pokračovatelů.

Magické datum 24. prosince není pouze dnem, kdy se za zpěvu koled scházejí rodiny u vánočního stromečku – nýbrž i výročím vzniku prvního Ku-klux-klanu. Bizarní ultrapravicovou organizaci máme dnes spojenou s bílými kápěmi, rasovou i názorovou nesnášenlivostí a podivným překroucením křesťanských hodnot – z jakých kořenů však tyto myšlenky vzešly?

Historie Ku-klux-klanu (dále jen KKK) se dělí na tři etapy. Ta první se datuje od roku 1865 a neměla dlouhého trvání. Na odkaz zobrazený ve slavném (a dosti kontroverzním) filmu Zrození národa z roku 1915 navázal tzv. druhý Klan, i jeho rychle nabytá popularita však ke konci 20. let uvadla a během 40. let byl rozpuštěn úplně. Třetí a dosud poslední podoba vznikla v 50. letech a dodnes přežila nejspíš díky tomu, že se nejedná o rozsáhlou a detailně hierarchizovanou organizaci, nýbrž spíše sdružení relativně nezávislých skupin. Nás však dnes bude zajímat především vznik prvního Klanu.

Důsledek občanské války

Jak vás možná po přečtení letopočtu 1865 napadlo, historie KKK se začala psát po americké občanské válce. Ve městě Pulaski v jižanském státě Tennessee se šestice přátel, válečných veteránů bojujících na straně Konfederace, 24. prosince rozhodla založit tajnou společnost, jejíž členství by bylo vyhrazeno pouze bělochům. Ba co víc, tito samozvaní bojovníci za rasovou čistotu aktivně podnikali útoky, jež bychom dnes označili za teroristické – vybírali si osvobozené černochy či progresivní bělochy, kteří s výsledkem války souhlasili, a nejčastěji pod rouškou noci na ně útočili.

Přestože veteráni z Pulaski neusilovali o vytvoření rozsáhlé organizace, jejich myšlenky se poměrně rychle rozšířily po mnoha bývalých konfederačních státech, kde resentiment vůči novým pořádkům hrál velkou roli. Přestože komunikace mezi jednotlivými lokálními buňkami neprobíhala zrovna plynule, v roce 1867 se podařilo do čela celé organizace zvolit výraznou osobnost – bývalému konfederačního generála Nathana Bedforda Forresta. Kontroverzní, leč v jižních státech uznávaný vojevůdce zastával titul Velkého čaroděje (jak se nejvyšší člen KKK nazýval) po dva roky, následně se kvůli nedisciplinovanosti svých oveček z klanového dění stáhl.

Rozpuštění Ku-klux-klanu

Za zmínku stojí, že počátky Klanu byly spojeny s Demokratickou stranou a častým cílem členů organizace byli Republikáni bojující za práva nově osvobozených otroků. Právě Forrest se též účastnil sjezdu Demokratické strany v roce 1868 (před dalšími prezidentskými volbami), kde straníci odsuzovali myšlenky na zrovnoprávnění černošského obyvatelstva s bělošskou většinou – jak navrhoval republikánský Sever. Členové Klanu se tedy přímo před volebními urnami snažili čerstvě svobodné americké občany zastrašit – dokázat jim, že ve společnosti pro ně není místo a odradit je tak od účasti ve volbách.

Zastrašovací taktika nejvýrazněji probíhala ve státech Georgia a Louisiana, republikánský kandidát Ulysses S. Grant (bývalý unijní generál) ale svého demokratického soka Horatia Seymoura i přesto porazil. V roce 1871 pak byl KKK federálním soudem označen za teroristickou organizaci, čímž jeho první fáze v podstatě skončila – většina členů se totiž obávala rozsáhlých represí a pronásledování, a tak se činnost omezila na úplné minimum.

Bez bílých kápí a hořících křížů

V tomto období byste také hledali marně ikonické planoucí kříže – členové prvního Klanu tuto zastrašovací metodu používali minimálně, začala se rozmáhat až počátkem 20. století. Obdobně je dnes vzhled členů KKK neodmyslitelně spojen s bílou kápí a rouchem, v těchto dřevních dobách však dávali členové Klanu přednost pestrým barvám – většina členů si totiž oděv vyráběla sama, nebyl prostor pro centrálně unifikovaný styl. Zásadním prvkem ale bylo vždy zakrytí identity, sekundárně i rozsévání hrůzy.

S tím v podstatě souvisí i barvité označení funkcí, které různé buňky této organizace historicky vyznávají – vedle zmíněného Velkého čaroděje, hlavy celého Klanu, si vůdcové menších organizačních jednotek říkají třeba Velký drak, Velký obr či Velký kyklop. Bizarní mystika měla dát pokřiveným myšlenkám romantizující nádech a také mohla strážcům zákona, leckdy alespoň oficiálně vystupujícím proti KKK, znepřehlednit rozplétání vztahové sítě – především se však jednalo o zřetelný odkaz na starší tajné společnosti (v čele se Svobodnými zednáři), které se často a rády oddávaly rituálním praktikám. A tyto atraktivní prvky tajemství rovněž pomáhaly zlákat řadu zbloudilých duší do klanové struktury – což ostatně bohužel platí dodnes.

Mojmír Sedláček

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom