Největší suchozemské zvíře, jaké kdy člověk ulovil. Gigantický slon vážil víc než Tyrannosaurus rex
Maďarský dobrodruh a lovec Josef J. Fénykövi v roce 1955 narazil na zvíře, které právem považoval za to největší, které právě kráčí po zemi. Šlo o slona, jehož stopa měřila neuvěřitelných 100 centimetrů, takže není bez překvapení, že byl Fénykövi zcela ohromen, když slona konečně spatřil. „Sotva jsem mohl uvěřit, že nějaké zvíře může být tak velké,“ komentoval po dvou letech svou kořist, která vážila víc než Tyrannosaurus rex a jeho chobot by pohodlně dosáhl na střechu patrového autobusu.
Více než šedesát let stojí slon pojmenovaný Henry v Národním přírodovědném muzeu Smithsonian ve Washingtonu, jeho příběh se ale začal psát daleko od mramorových sálů a obchodů se suvenýry. Henry byl objeven v rozpálených savanách Angoly, ale cesta k jeho objevení trvala celý rok. V roce 1954 totiž Fénykövi narazil pouze na jeho stopu zmíněnou v úvodu. Byla o 30 centimetrů větší, než jaký byl tehdejší rekord, setkání tváří v tvář ale proběhlo až na konci roku 1955, kdy se dobrodruh do oblasti vrátil.
Jen zdánlivý obr? Ani náhodou
Tentokrát už s celou expedicí, jejíž součástí byli i domorodí stopaři, kteří pomohli slona najít a následně i zabít. Střelbě nemohl uniknout, protože na něj mířilo hned několik pušek a dopadlo přes tucet těžkých olověných projektilů. Když se celá scéna uklidnila a slon padl k zemi, mohla začít inspekce, která hned na začátku odpověděla na to, proč naměřená stopa byla tak obrovská.
Levá přední noha Henryho totiž nesla zranění po předchozím střetu s člověkem a projektil poškodil nohu natolik, že slon musel kulhat. Při běhu se pak levá zadní noha částečně překrývala v dopadu na zem s přední nohou a vytvářela iluzi, že je stopa mnohem větší.
Šlo ale o malichernost, protože všechna ostatní měření následně potvrdila, že tento samec je skutečně největším zaznamenaným suchozemským zvířetem, jaké kdy člověk ulovil. „Když jsem vytáhl pásmo a přeměřil jeho rozměry, věděl jsem, že jsem se nemýlil,“ uvedl pro Sports Illustrated Fénykövi, který nešetřil detaily při dalším popisu.
Podle jeho slov například připomínala kůže slona brnění, a když mělo dojít k jejímu konzervování, odborníci se museli potýkat se dvěma tunami hmoty a použili celý náklaďák konzervační soli. Trvalo šestnáct měsíců, než byla připravena kůže a než bylo vymodelováno hliněné tělo. V roce 1959 byl slon slavnostně představen veřejnosti a v muzeu stojí dodnes.
Zdroj: Sports Illustrated, Smithsonian
Video, které jste mohli minout: Vlci utekli na Šumavě z výběhu. Část smečky se může volně pohybovat u Srní
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
