Podívejte se na složité odpálení letecké pumy v Litvínově. Bagrista se podruhé narodil

Spáleniště, Letecká puma v Litvínově - 29.9. v 21:30
Byla středa 21. srpna 2024, když se při výkopových pracích v areálu litvínovské chemičky zastavila lžíce bagru o podezřelý předmět. Snímky zrezlého válce s viditelnými čerstvými vrypy dávaly tušit, že bagrista měl mimořádné štěstí – narazil totiž na britskou leteckou pumu ráže 500 liber.
Podobné pumy z druhé světové války jsou přitom velmi nestabilní a v Německu nebo Rakousku občas dochází i k jejich samovolné detonaci. Hlavním rizikem je zapalovač. „Uvnitř je v podstatě předepjatý úderník, který je držený celuloidovým kroužkem, přičemž životnost celuloidu je nějakých 50 až 70 let,“ popsal hlavní příčinu nestability tohoto typu munice v pořadu Spáleniště na CNN Prima NEWS Pavel Studený, pyrotechnik Policie ČR. Bagrista si tak podle něj může každý rok v den nálezu otevřít šampaňské, protože se podruhé narodil.
Přečtěte si také: Smrt dvou keškařů byla noční můrou, zemřeli v malém podzemním tunelu
Chemický zapalovač
Už při prvotní identifikaci zapalovače pumy objevené v areálu chemičky u Litvínova pyrotechnici narazili na zbytky roztříštěné skleněné ampule a nakonec objevili i značně popraskaný celuloid. „Kolega dobře určil, že jde o chemický zapalovač a podle délky a průměru – byť ta puma byla narostlá – byl schopen identifikovat, že se jedná o britskou leteckou pumu,“ popsal Pavel Studený ohledávání pumy s tím, že rozlet střepin při výbuchu tohoto typu munice by byl 1100 metrů.
Zapalovače leteckých pum jsou navenek identické, což představuje pro pyrotechnika nebezpečí. „Mohou být vybavené antidelaboračním zařízením, což je zařízení, které zabraňuje vyšroubování zapalovače. Nebo nemusí – a není to poznat,“ vysvětlil pyrotechnik Studený s tím, že v případě litvínovské pumy by pomohlo, kdyby zapalovač zůstal vcelku a byly by na něm vidět určité značky nebo barvy. „Tady díky tomu, že to bylo uražené v nešťastném místě, jsme to nebyli schopni zidentifikovat. Věděli jsme, že tyto zapalovače mají konstrukčně zpoždění 6, 12, 36, 72 a 144 hodin – a zase to nelze poznat,“ řekl pyrotechnik s tím, že by to věděl jen voják, který zapalovač do letecké pumy před 80 lety adjustoval.
Riziko odpalu
Konzultací s Národním technickým muzeem v Praze a porovnáním záznamů britské RAF se nicméně zjistilo, že použitá britská letecká puma MC 500 liber by měla mít zpoždění 144 hodin, tedy šest dnů. Tím byl také vymezen manévrovací prostor pro její řízené odpálení, k němuž mělo dojít nejpozději v pátek 30. srpna 2024. Následující den, tedy sobota, kvůli počasí nepřicházel v úvahu.
„Podle předpovědi se mělo značně zhoršit počasí, měly být těžké mraky, mělo pršet. Kdybychom v tu chvíli pumu odpálili a směřovali tlakovou vlnu jedním určitým směrem, mohla by se nám odrážet od mraků a kdyby se nám dvakrát třikrát odrazila, tak na deseti kilometrech bychom mohli rozbít okna, poškodit objekty a podobně,“ popsal pyrotechnik jedno z rizik kontrolovaného odpalu. Samotnému odpalu předcházely náročné přípravy, na jejichž průběh se můžete podívat tady:
Mohlo by vás také zajímat: SPÁLENIŠTĚ: Kradl ředidlo za pár tisíc, skončil ve vězení a má zaplatit 157 milionů
Kolem pumy, která ležela u paty budovy, vznikl jakýsi sarkofág z trámů, který se obklopil rozměrnými big-bagy naplněnými zeminou. Pomocí trámů dlouhých šest až osm metrů se pak vytvořila konstrukce pro další big-bagy tak, aby se síla výbuchu směřovala jedním směrem pod úhlem 45 stupňů. Samotné odpálení proběhlo pomocí dvou usměrněných náloží, do každé se dala jedna výbuška. „Měli jsme to čtyřikrát zálohované, abychom měli jednu ránu, která jde jako první, a tři záložní, abychom se k tomu nemuseli vracet,“ doplnil pyrotechnik Smutný.
Podrobnosti mimořádně obtížného zásahu i roli, jakou při něm sehrála největší jednotka podnikových hasičů v Ústeckém kraji, najdete v aktuální epizodě pořadu Spáleniště v úvodu článku.
Zdroj: ČTK, Policie ČR
Video: Podívejte se na záběry odpálení letecké pumy v Litvínově