Syn zastřelil oba rodiče a čtyři sourozence během 15 minut. Slavný dům hrůzy byl prokletý i podle Warrenových
Horor v Amityville (1979) a 3:15 zemřeš (2005) jsou nejznámějšími tituly z dlouhé řady víc než pětadvaceti filmů, které se inspirovaly děsivými událostmi spojenými s domem, jenž musel kvůli negativní publicitě změnit adresu.
Na newyorském předměstí Amityville na Long Islandu byste našli dům hrůzy, kde se 13. listopadu 1974 odehrála série brutálních vražd. Krvavá událost zůstala vepsaná do jeho zdí, a když se do něj po roce nastěhovali noví obyvatelé, nevydrželi v něm ani měsíc a s hrůzou museli utéct.
Pohřebiště v základech?
Třípatrový dům v koloniálním stylu stojí na Ocean Avenue už bezmála sto let. Po vydání knihy Dům v Amityville a následné premiéře filmu k němu začali proudit senzacechtiví turisté, a tak si majitelé časem známou adresu 112 Ocean Ave. nechali změnit na 108 Ocean Ave., aby to měli amatérští lovci duchů složitější a nemovitost tolik netrpěla negativní publicitou. Tu přiživovaly i fámy. Dům údajně vyrostl na dávném pohřebišti indiánského kmene Shinnecock, to se však nepodařilo ověřit. Stejně jako povídačku, že jeden z dřívějších majitelů, John Ketchum, uctíval Satana.
Místo terapie peníze
V 70. letech tady žila rodina DeFeových s pěti dětmi. Ronald Joseph DeFeo starší byl úspěšný muž a koupě krásného velkého domu byla jeho splněným snem. Uvnitř domova to ale skřípalo. Ronald byl vznětlivý, agresivní typ. Se ženou se hádali i před dětmi. Na potomky byl přísný, netoleroval odmlouvání a neposlušnost. Nejstarší syn Ronald Joseph junior měl jako malý nadváhu a ve škole ho šikanovali. Otec se z něj snažil vychovat odolného chlapa, který se spolužákům dokáže postavit, spíš si ale nevědomky vypěstoval svého silného soupeře. Jejich vzájemné hádky často končily pěstním soubojem. Kvůli agresivním výpadům Ronalda mladšího rodiče poslali k psychiatrovi, ten ale odmítal přijmout fakt, že potřebuje pomoc.
A tak DeFeovi rezignovali a snažili se zklidnit jeho emoční výbuchy materiálními dárky a penězi. Když mu bylo čtrnáct, dostal motorový člun. Když potřeboval peníze, dali mu je. Nebo si je sám vzal. Že to nebyla zrovna dobrá terapie, se ukázalo velmi brzy. Násilnické sklony nevymizely, naopak už je neskrýval ani před kamarády. Na jednoho dokonce vytáhl zbraň. Tehdy ještě nikoho nezranil...
V osmnácti ho ve svém autosalonu zaměstnal jeho děda, Ronald ale nebyl vzorný pracant. Pil alkohol, bral speed a heroin.
Přečtěte si také: Nejstrašidelnější dům Velké Británie koupili lovci duchů. Neodradila je ani hororová historka s malým dítětem
Jednou večer se rodiče zase strašně pohádali a přerostlo to ve fyzické násilí. Ronald popadl brokovnici, vběhl mezi rodiče a namířil hlaveň k otcově hlavě. „Nech tu ženskou na pokoji! Zabiju tě, ty tlustej hajzle!“ zařval a stiskl spoušť. Nějakou záhadou ale rána nevyšla.
Napětí v rodině se stupňovalo. Ronald v touze po penězích ukradl téměř 22 tisíc dolarů, které měl z autosalonu odnést do banky, a vymyslel si, že byl okraden. S otcem, kterému bylo jasné, jak to celé bylo, se do sebe pustili a Ronald mu znovu vyhrožoval, že ho zabije.
Čtvrt hodiny na vraždy
Ani ne týden potom, uprostřed noci 13. listopadu 1974, třiadvacetiletý Ronald Joseph DeFeo Jr. vzal Marlin ráže 35 a zastřelil dvěma ranami otce, pak matku, kterou výstřely probraly, a následně všechny sourozence: osmnáctiletou Dawn, třináctiletou Allison, dvanáctiletého Marca a devítiletého Johna. Všichni zemřeli ve svých postelích. Bylo krátce po třetí ráno, nezabralo mu to déle než čtvrt hodiny.
Pak se v klidu osprchoval, zastřihl si vousy, oblékl se a sedl do auta, aby se dál od domova zbavil zakrváceného oblečení a pušky. Všechno naházel do kanalizace. Vrátil se domů a ráno šel do práce, jako by se nic nestalo. Snažil se opatřit si alibi – několikrát z autosalonu volal domů a říkal o tom každému, koho ten den potkal. Z práce odešel brzo, celý den popíjel a fetoval. Kamarádovi v baru si pak dokonce stěžoval, že bude muset rozbít okno, aby se vůbec dostal domů, když mu nikdo nezvedá telefon. Pak odešel. Po chvíli se vrátil a křičel: „Musíš mi pomoct! Matku a otce někdo zastřelil!“
Lidi z baru s ním vyrazili domů, našli několik mrtvol v kalužích krve a zalarmovali policii. Ronald spolupracoval a chtěl hodit vinu na nájemného vraha Louise Faliniho, se kterým měli v minulosti neshody, jenže ten měl dobré alibi. Policisté v Ronaldově pokoji druhý den našli krabice od zbraní a přesunuli ho z kategorie „svědek“ do kolonky „podezřelý“. Po intenzivním výslechu se k vraždám doznal. U soudu se prohlásil za nepříčetného. Za každou oběť dostal pětadvacet let, což se rovnalo doživotí.
Sliz ze stropu a kopyta ve sněhu
Po vražedném běsnění zůstal dům rok prázdný. V prosinci 1975 ho velmi levně koupili George a Kathleen Lutzovi a nastěhovali se sem i se třemi dětmi. George požádal katolického kněze, aby domu požehnal. Kněz ovšem prý během modlitby slyšel hlas, který mu říkal, aby vypadnul. Varoval Lutzovy, že se mají vyhýbat jedné z ložnic. Navzdory zásahu kněze se v domě začaly dle svědectví rodiny dít děsivé věci, které je přinutily uprchnout. Jejich výpovědi se staly základem knihy Dům v Amityville (The Amityville Horror), kterou v roce 1977 vydal Jay Anson. Z ní pak vyšly filmové scénáře.
Už v té době se ale začaly objevovat pochybnosti o pravdivosti šílených historek, které Lutzovi sypali z rukávu. Tvrdili, že jim zlé síly otvíraly dveře a okna, ničily zámky a nutily je levitovat. Ze stropu kapal černozelený sliz, cosi s rudýma očima jim zvenčí zíralo do oken a venku ve sněhu to nechávalo otisky kopyt. Pověst domu přiživovali démonologové včetně známé dvojice Eda a Lorraine Warrenových, kteří na místě cítili přítomnost temných mocností. Podle nich byl dům prokletý.
Vyšetřování spoustu tvrzení vyvrátilo. V době pobytu Lutzových například vůbec nesněžilo, takže žádná kopyta ve sněhu vidět nemohli. Další majitelé nepotvrdili škody na dveřích, zdech či zámcích, které Lutzovi popisovali. Během deseti let, kdy v domě žili, nic nadpřirozeného nepozorovali. Lutzovi podstoupili test na detektoru lži, a přestože prošli, skeptikové poukazovali na to, že detektory lži nejsou spolehlivé a lze je ošálit. Nakonec vyšlo najevo, že si všechno vymysleli za pomoci Ronaldova obhájce, který chtěl dosáhnout obnovení procesu. Vypili spolu pár lahví vína a kvůli publicitě spřádali báchorky, které by lidi mohly zaujmout.
Dům na Ocean Avenue stále stojí a už v něm nestraší. Prý. Ronald DeFeo zemřel ve vězení v roce 2021.
Video, které jste mohli minout: USA hýbe přiznání sériového vraha. Usvědčil ho kus pizzy, rodiny obětí neskrývají úlevu
Alena Gurin Stará
redaktorka FTV Prima, COOL & ZOOM
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
