Nejnebezpečnější letiště světa má jen 527 metrů dlouhou ranvej. Běžně tady přistávají česká letadla
Důvodů, proč si nepálská Lukla dlouhodobě drží pozici nejnebezpečnějšího letiště na světě, je několik. Jediná přistávací a současně vzletová dráha je jen o 190 metrů delší než letová paluba největší americké letadlové lodi USS Gerald R. Ford. Letiště má strmý sklon téměř 12 % a leží v hlubokém údolí obklopeném himálajskými vrcholy, kde se rychle mění počasí.
Zatímco úspěšné přistání na miniaturním letišti v nadmořské výšce 2846 metrů je hlavně otázkou zkušeností pilota, při startu z Lukly hraje hlavní roli výkon motorů letadla a jeho schopnosti krátkého vzletu a přistání (STOL). Podívejte se, jak si s obojím poradil český stroj Let L-410 Turbolet (na přistání jde jako druhý, odlétá první):
Brána na Mount Everest
Letiště Lukla bylo otevřeno v roce 1971 a až do roku 2008 se zde přistávalo na šotolině. V témže roce dostala 527 metrů dlouhá a 33 metrů široká ranvej asfaltový povrch a letiště bylo oficiálně přejmenováno podle Edmunda Hillaryho a Tenzinga Norgeye na Letiště Norgeye a Hillaryho. Horolezci a letečtí nadšenci mu ale neřeknou jinak než Lukla.
Mohlo by vás také zajímat: Dobyvatelům Mount Everestu dláždí cestu na vrchol mrtvoly. Nejznámější má zelené boty
Právě sem směřuje ze 75 km vzdáleného Káthmándú podstatná část výprav usilujících o zdolání nejvyšší hory světa. Odsud jejich cesta pokračuje do základního tábora pod Mount Everestem. V lezecké sezóně 2026, která tradičně trvá od března do května, se o zdolání 8848 metrů vysoké hory pokusí více než 400 horolezců, s průvodci to bude kolem 900 lidí.
Česká legenda v Himálaji
Na letišti Lukla smějí přistávat jen letadla nepálských aerolinií, primárně Sita Air, Tara Air a Summit Air. Poslední z nich používá původně československá, dnes česká turbovrtulová letadla Let L-410 Turbolet vyvinutá speciálně pro krátké a nezpevněné přistávací dráhy. I proto se nejrůznější varianty L-410, který poprvé vzlétl už 16. dubna 1969, osvědčily v mnoha zemích Asie a Afriky, v bývalém Sovětském svazu nebo třeba na Aljašce.
Kromě L-410, který uveze 19 cestujících, se v Lukle střídají i německé Dorniery Do 228 a kanadské De Havillandy DHC-6. Piloti s nimi do Lukly smějí létat teprve po absolvování minimálně stovky vzletů a přistání na krátkých ranvejích a nejprve musí zvládnout deset letů do Lukly s certifikovaným instruktorem.
Zdroj: Himalayan Hero, econepaltrekkers.com
Video, které jste mohli minout: Když se nepovede přistání na letadlové lodi. Video ukazuje hororové karamboly nešťastných pilotů