Záhada megalitických hrobek vyřešena. Proč se před 5 000 lety náhle přestaly stavět?
Monumentální megalitické hrobky jsou ikonické pravěké stavby z velkých kamenných bloků, které sloužily jako pohřebiště. Vznikaly hlavně v období neolitu, tedy zhruba před 6–4 tisíci lety. Pak se ale muselo něco stát, protože tahle tradice okolo roku 3000 skoro ze dne na den zmizela. A odborníci teď téhle záhadě přišli na kloub díky výzkumu DNA.
Megalitické hrobky vždy patřily a patří k nejvýraznějším znakům evropské mladší doby kamenné. Lidé je budovali po generace, často jako společné pohřebiště celých komunit. Stavby jako irský Newgrange nebo dlouhé kamenné hrobky ve Francii ukazují, že šlo o složitou a organizovanou činnost, která měla hluboký společenský i rituální význam.
Čtěte také: Český turista na pláži v Egyptě sebral mušli. Nikdy nedělejte stejnou chybu, varuje ostatní
Jenže na konci 4. tisíciletí př. n. l. se něco změnilo. Stavba těchto monumentů se téměř zastavila a dlouho nebylo jasné proč. V rámci studie zveřejněné v časopise Nature Ecology and Evolution prozkoumali vědci DNA 132 jedinců pohřbených v hrobce Bury u Paříže. A výsledky ukázaly, že hrobku místní využili ne v jednom, ale ve dvou obdobích, mezi kterými se navíc odehrál dost dramatický zlom.
Zabiják jménem Yersinia pestis
První skupinu, pohřbenou zhruba mezi lety 3200 a 3100 př. n. l., tvořili místní zemědělci. Druhá tady byla ale pohřbená až o stovky let později, a navíc ji tvoří geneticky úplně odlišní lidé. Pohřbení pocházeli z jihu Francie a Pyrenejského poloostrova. Jak se ale původní obyvatelé mohli z oblasti jen tak vytratit?
Protože se podobné výsledky objevují i na dalších nalezištích v Německu, Dánsku nebo Švédsku, vše nasvědčuje tomu, že kolem roku 3000 př. n. l. došlo k rozsáhlému populačnímu kolapsu, který vědci označují jako „neolitický úpadek“. A ukazují na to i další důkazy, třeba environmentální; v krajině se znovu rozšířily lesy, což naznačuje opuštění polí a pokles lidské aktivity.
Protože v kostech první vlny pohřbených vědci našli neobvykle vysoké množství dětí a mladých lidí, je pravděpodobné, že minimálně součástí problému mohla být epidemie. Jedním z podezřelých je v tomhle případě takzvaný pravěký mor. V DNA hned několika jedinců se našla bakterie Yersinia pestis, jeho původce. Kromě ní ale archeologové detekovali i původce návratné horečky, kterou přenášejí vši a klíšťata.
Za všechno asi nemohly jen tyhle nemoci, ale kombinace epidemií, hladomoru a možná i válek nakonec vytvořila smrtící koktejl, který srazil evropskou populaci na kolena. Najednou tak v oblasti vznikl prostor, který mohly zaplnit kmeny z jihu a východních stepí. Staré hrobky ale naštěstí nezničili, jen je „recyklovali“.
Zdroj: Nature Ecology and Evolution, University of Gothenburg, Phys.org
Video, které jste mohli minout: Mrazy opět zničily úrody meruněk či broskví. Už hledáme jiné způsoby obživy, líčí sadařka
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
