Známe nejlepší země pro přežití zkázy moderní civilizace. Česko vůbec nevyhovuje

Nebudeme vás dlouho napínat. Česko mezi ideálními zeměmi pro život poté, co selže světová ekonomika a společnost, rozhodně nefiguruje. Nesplňuje totiž podmínky, které vědci určili jako vhodné pro budoucí postkatastrofický vývoj, který podle nich může vzniknout těžkou finanční či klimatickou krizí, zničením přírody, ještě horší pandemií než v případě covidu-19, anebo dokonce kombinací všech zmíněných faktorů.

Vědci z Institutu globální udržitelnosti na britské Anglia Ruskin University tvrdí, že k potenciálnímu zhroucení společnosti napomáhá její silná globalizace a důraz na ekonomickou efektivitu, která nebere na vědomí nutnost vytvářet volné kapacity nejen v potravinářství, ale i v dalších životně důležitých odvětvích.

Nejlepší jsou ostrovní země

Ačkoli autoři studie samozřejmě doufají, že k sociálnímu kolapsu v brzké době nedojde, varují, že je do budoucna nutné směřovat k větší odolnosti vůči společenským výkyvům. Jako zásadní vidí budování systémových rezerv, které umožní vládám rychleji a efektivněji reagovat. Aktuálně je totiž společnost nastavena spíše na reaktivní přístup, který s krizí dopředu nepočítá – a pak ji řeší zmatečně a mnohdy se zpožděním. O to víc vědci při výběru ideálních zemí pro přežití upřednostňují země, které jsou do velké míry soběstačné a jsou schopné i efektivní obrany svého území.

Mezi nejlepší místa pro přežití globálního společenského kolapsu patří podle studie otištěné v časopisu Sustainability Nový Zéland, Island, Velká Británie a Tasmánie, což by vám samo o sobě mělo naznačit, jakou roli hraje pro bezpečnost obyvatel skutečnost, že bydlíte na ostrově obklopeném kilometry vodní hladiny. Dalším důležitým faktorem pro zvládnutí potenciální apokalypsy je vyspělá tamní společnost a rovněž schopnost udržet energetickou a potravinářskou síť nehledě na okolní vlivy. Nový Zéland je bohatý na zemědělské oblasti, netrpí přelidněním (žije zde pouze 18 obyvatel na čtvereční kilometr) a dokáže využít obnovitelné zdroje jako hydroelektrickou a geotermální energii.

Česko není připraveno

Srovnejte tyto skutečnosti s Českou republikou, která je obklopena sousedními zeměmi – a je tudíž snadno napadnutelná, má hustotu obyvatel násobně vyšší než Nový Zéland (139 osob na km²) a nedokáže efektivně využívat moderní metody výroby elektřiny. Ano, Česko v tomto případě vůbec neodpovídá parametrům.

Naopak v potravinové soběstačnosti na tom nejsme úplně špatně, když si vystačíme v rámci střední Evropy z 80 procent (a jsme tak o necelých 10 procent nad Slovenskem). Důležitou roli však hrají detaily. Například ohledně ovoce jsme soběstační jen ze 30 procent, masa jsme schopni vyprodukovat 60 procent. Naopak přebytky máme v mléku a obilovinách. Obecně je však celková soběstačnost ČR hodnocená jako utopie.

Naštěstí v tomto směru nejsme žádnými osamocenými otloukánky. Samotné vědce zaskočilo, že se mezi nejlepší kandidáty na přežití dostala i Velká Británie, která sice dokáže díky své odtrženosti od kontinentu bránit své hranice, nicméně je velmi hustě obydlená, tradičně outsourcuje výrobu, nepatří mezi tahouny ve vývoji obnovitelných zdrojů a aktuálně je schopná vyrobit jen 50 procent vlastních potravin. Přesto je podle studie schopná katastrofickým socioekonomickým otřesům odolat. Doufejme však spolu s autory studie, že na žádné hrůzostrašné scénáře vůbec nedojde a boj o zbytky energie či balíčky sušeného hovězího tak nebude nutný.

Zdroj: The Guardian