Nález, který v Česku nemá obdoby. Obrovské keltské osídlení ukrývalo zlaté mince a šperky

Sídliště z doby laténské, které archeologové objevili v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku, mělo funkci nadregionálního obchodního a výrobního centra napojeného na dálkové obchodní trasy. Podle odborníků svým rozsahem a charakterem nemá v Česku obdoby.

Přečtěte si také: Hledači pokladů našli vzácnou dýku posetou hvězdami. Je stará 2500 let

Historie

Stavba nových dálnic je pro archeology požehnáním, unikátní nálezy neberou konce

Sídliště nebylo opevněné

Vrcholná fáze osídlení spadá do 2. století před naším letopočtem, tedy do doby před vznikem keltských oppid, opevněných sídlišť městského typu. Laténské období je spojované s Kelty, v našem případě s kmenem Bójů. Sídliště archeologové objevili ve druhé polovině roku 2024.

„Bezesporu jde o velmi významnou lokalitu s ekonomickými a společenskými funkcemi. Těmto sídlištím se říká otevřená aglomerace. Jsou to centrální sídliště s různými funkcemi, která později přebírají oppida,“ řekl vedoucí archeologického terénního výzkumu Univerzity Hradec Králové (UHK) Ladislav Rytíř.

Na výzkumu se podíleli archeologové z UHK, Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové a společnosti Archaia Praha. „Z hlediska svého potenciálu a významu se blíží nejvýznamnějším centrálním aglomeracím známým z oblasti středního Podunají či jižního Německa. Sídliště nebylo opevněné,“ řekl vedoucí archeologického oddělení MVČ Miroslav Novák.

Osídlení archeologové datují od 4. století před naším letopočtem do přelomu 2. a 1. století před naším letopočtem, vrchol zaznamenalo od konce 3. století před naším letopočtem do první třetiny 1. století před naším letopočtem. V té době mělo sídliště rozlohu 25 hektarů a stovky obyvatel. Podle archeologů přitom mají běžná sídliště doby laténské známá z ČR 1-2 hektary.

Historie

Unikátní objev při stavbě české dálnice. Pravěká mohyla je zřejmě největší v Evropě

Zlaté a stříbrné mince, jantar a luxusní keramika

Archeologové na nalezišti objevili jak množství kovových předmětů včetně zlatých a stříbrných keltských mincí, mincovních raznic, tak i zlomky keramických nádob, základy obydlí, výrobních objektů a zřejmě i jedné či dvou svatyní. O zapojení do dálkového obchodu tehdejších obyvatel sídliště svědčí i nálezy baltského jantaru, platidel a důkazy o výrobě luxusní keramiky.

„Kolekce mincí a dokladů mincovní výroby se vymyká nálezům odpovídajícím běžnému soudobému osídlení. Právě proto se předpokládá centrální obchodní, výrobní, společenská a správní role sídliště v širším regionu. Vysoký počet ztrátových mincí odráží vysokou frekvenci lidí v lokalitě. Některé z nich navíc dokládají kontakty i s poměrně vzdálenými evropskými oblastmi,“ doplnil Rytíř. Z hlediska počtu nalezených mincí je to podle něj druhá nejvýznamnější lokalita v ČR, první je takzvaná otevřená aglomerace v Němčicích nad Hanou v Olomouckém kraji. Jak vypadá příprava na archeologický průzkum můžete vidět v případě dálnice D11:

O kontaktech s Římskou republikou, západní Evropou, středním Podunajím a jihovýchodní Evropou dávají podle vědců tušit nalezené části kovových nádob, zlomky zrcadel, mince nebo šperky. „Nálezy jantaru poukazují na napojení na Jantarovou stezku spojující Pobaltí a Středomoří,“ řekl Rytíř.

Objev je podle něj výjimečný i tím, že odkryté osídlení z doby laténské bylo téměř nenarušené intenzivní zemědělskou činností a nelegálními aktivitami hledačů pokladů, kteří využívají detektory kovů. Archeology také překvapila nebývale vysoká hustota nálezů v ornici. „S počtem 22 000 sáčků s nálezy se jedná o jeden z největších souborů artefaktů, jaký byl kdy v Čechách nalezen. Zahrnuje předměty denní potřeby i neobyčejně bohaté kolekce šperků,“ uvedl Rytíř.

Zajímavosti

Našli poklad a jsou z nich boháči. Amatérští archeologové objevili mince pohádkové hodnoty

Keramický střep s vyobrazením koně

Z dosavadních výsledků průzkumu vyplývá, že prostor sídliště byl rozdělen dnes zaniklým vodním tokem na dvě části. Bylo zjištěno velké množství půdorysů nadzemních staveb různého typu, velikosti, a tedy zřejmě i funkce, uvedli archeologové. Jsou tam patrná i nezastavěná prostranství a je zřejmé, že některé aktivity se soustřeďovaly v určitých částech sídliště víc než jinde.

„Například na jeho severním okraji byl vyčleněn areál nejspíše specializovaný na zpracování barevných kovů,“ řekl archeolog MVČ Tomáš Mangel. Podle něj je jedním z nejvzácnějších nálezů keramický střep s vyobrazením koně. Podobných nálezů není v Evropě mnoho, dodal. Archeologové zvažují prohlášení lokality, která je pod neustálým dohledem, za kulturní památku.

Mohlo by vás také zajímat: Největší záhada archeologie? Tajemný předmět z dob Římské říše trápí vědce, svitla ale naděje

Vykopávky v trase budoucí D35 mezi Hořicemi a Hradcem Králové přinesly řadu cenných nálezů, o kterých archeologové již informovali. Například objev zřejmě nejdelší pravěké mohyly v Evropě ze 4. tisíciletí před naším letopočtem.

Zdroj: ČTK, Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Video, které jste mohli minout: Unikátní objev. Na místě budoucího Pražského okruhu našli největší neolitické pohřebiště v ČR