Unikátní objev při stavbě české dálnice. Pravěká mohyla je zřejmě největší v Evropě

Jedním z nálezů v úseku budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť nad Labem na okraji Hradce Králové je monumentální pravěká mohyla. S délkou kolem 190 metrů a maximální šířkou 15,1 metru jde zřejmě o nejdelší pohřební mohylu v Evropě.

Přečtěte si také: Tajemství jeskynních maleb je konečně rozluštěno. Odhalil ho amatérský archeolog

„Představuje jednu z prvních monumentálních pohřebních památek v Evropě. Svou délkou kolem 190 metrů nemá mezi podobnými stavbami obdoby,“ řekl archeolog Ladislav Rytíř z Univerzity Hradec Králové (UHK). Mohyla je z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do 4. tisíciletí před naší letopočtem a byla objevena na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa.

S mohylami tohoto typu se archeologové v ČR setkávají především v severozápadních Čechách, na východě Čech zatím spolehlivě doloženy nebyly. „Zkoumaný exemplář navíc představuje nejdelší pravěkou mohylu nejen v našem regionu, ale pravděpodobně v celé Evropě,“ uvedl archeolog z UHK Petr Krištuf.

Mohyla a její okolí se využívaly několik staletí

Mohyla je orientovaná ve směru severovýchod-jihozápad. Z mohylového pláště se nic nezachovalo, náspy byly později rozorány. Z mohyly se zachoval pouze žlab po jejím obvodu. „Zpravidla mají být v tomto žlabu stopy po palisádě, tzv. kůlové jámy. V případě této mohyly jsme tento doklad ale zatím nenalezli,“ uvedla archeoložka z UHK Sylva Tichá Bambasová.

V prostoru mohyly se podařilo objevit nejméně čtyři pohřby, přičemž podle vědců součástí podobných mohyl ve střední Evropě většinou bývají maximálně dva pohřby. „Z tohoto pohledu bude zajímavé sledovat, jak spolu objevené hroby souvisejí a zda představují pohřby příbuzných jedinců,“ uvedl Krištuf. Kromě milodarů, které tvoří keramické nádoby a kamenné předměty, odebrali vědci z hrobů desítky vzorků a budou se snažit zjistit co nejvíce o příbuznosti, původu či stravě pohřbených.

Pravěké pohřby se nacházejí i v okolí mohyly, kde se jich podařilo objevit asi 30. Vědci předpokládají, že mohyla představovala základ pohřebiště, které se rozrůstalo a fungovalo několik staletí. Nálezy z hrobů v okolí mohyly vědci zpracovávají v laboratořích Centra terénní archeologie UHK. „Soustředíme se především na zjištění stáří jednotlivých pohřbů. Následovat budou analýzy DNA, které nám snad přiblíží pohřbenou populaci,“ uvedla Tichá Bambasová.

Ze stejného období jako „dlouhá mohyla“ pochází i sídliště, které archeologové objevili jen několik stovek metrů od unikátní stavby. Výzkum tam bude pokračovat do poloviny září. „Význam objevu dlouhé mohyly není pouze v její velikosti. Poprvé jsme schopni studovat tuto pohřební stavbu v širších souvislostech pravěké krajiny. Můžeme zkoumat její vztah k tehdejší osadě a také vnímání prostoru v jejím nejbližším okolí. První výsledky ukazují, že monumentální pohřební mohyla zde stála dlouhá staletí a v jejím okolí se koncentrovaly pohřební a rituální aktivity místních lidí. Byla tak důležitým rituálním místem a orientačním bodem v tehdejší krajině,“ doplnil Krištuf.

Dálnice jako archeologické sondy do krajiny

Archeologický průzkum začal v daném úseku o délce zhruba sedmi kilometrů na podzim 2023. Podílejí se na něm archeologové z UHK, Muzea východních Čech v Hradci Králové, Archeologického centra Olomouc, ze společnosti Archaia a také slovinští archeologové ze skupiny STIK.

Kromě mohyly je v kontextu východních Čech mimořádným také objev výrobního areálu z doby Keltů nebo hrobů bojovníků z doby stěhování národů. Potvrzuje se tak, že nové dálnice, jichž má být jen v roce 2024 otevřeno 118 km, představují pro archeology zajímavou příležitost. „Pruhy dálnic vedou všude, říkáme jim sondy do krajiny. A mohou tam být zajímavé lokality, jako třeba pohřebiště nebo zahloubené zásobní jámy,“ řekl v dubnu 2024 Prima ZOOM archeolog Daniel Štolc ze společnosti Archaia Praha.

Příběh bronzového vědra, které podle místa nálezu archeologové nazvali Kráska z Kladiny, si můžete užít tady:

Mohlo by vás také zajímat: Obrovský úspěch českých archeologů. Objevili město jedné z nejstarších civilizací na světě

Kultura nálevkovitých pohárů

Jak její název napovídá, jsou pro kulturu nálevkovitých pohárů typické keramické poháry s nálevkovitým hrdlem a bohatým zdobením, ale také kamenné a kostěné nástroje, měděné šperky nebo ploché sekery. Své zemřelé tehdejší lidé pohřbívali do mohylových hrobů. Kromě Čech se s nálezy této kultury od 4. tisíciletí př. n. l. setkáváme v Polsku a jižní Skandinávii.

Zdroj: ČTK, The National Geographic

Mohli jste minout: Stavba nových dálnic je pro archeology požehnáním, unikátní nálezy neberou konce