Tajemství jeskynních maleb je konečně rozluštěno. Odhalil ho amatérský archeolog
Studium dávné historie nás stále dokáže překvapit a nečekaný poznatek někdy přijde z míst, kde by ho nikdo nečekal. Bennet Bacon je profesionální opravář nábytku z Londýna, který se ve volném čase zabývá studiem archeologie. A právě v oboru, který byl dodnes jen jeho koníčkem, se mu povedlo uskutečnit průlom, který zatřásl vědeckou obcí.
Bacon se totiž dlouhodobě zabýval nástěnnými malbami z doby ledové, konkrétně zvláštními značkami, které malby doprovázejí. Už dlouho panuje domněnka, že tečky, čárky i značky ve tvaru písmena „Y“, které se objevují pod kresbami zvířat, mají nějaký význam. Nikdo ale nevěděl jaký. Až dodnes.
Historický průlom v nástěnných malbách
Amatérský archeolog strávil bezpočet hodin svého volného času nad příklady z maleb, shromáždil rozsáhlou databázi na základě materiálů z Britské knihovny a publikací dostupných on-line a hledal v podivných značkách pravidelnost a opakující se vzorce. Nakonec dospěl k teorii, s níž oslovil profesory z University College London a Durhamské univerzity. Oslovení odborníci byli Baconovými závěry nadšení. Rozhodli se do výzkumu zapojit a pomocí důkladného výzkumu potvrdit velmi pravděpodobnou tezi, že podivné značky jsou ve skutečnosti součástí systematického kalendáře.
Zvířata zobrazená na malbách jsou totiž téměř vždy druhy, které pralidé lovili. Nejlepší příležitost k lovu se jim mohla naskytnout v období, kdy měla zvířata mladé, a byla tak podstatně zranitelnější. Pravidelnost značek a jejich počty odpovídají počtu měsíců v lunárním kalendáři. Podle všeho si tak lovci už v době ledové značili, který den v roce se budou zvířata pářit a kdy tak bude nejvhodnější doba pro jejich lov.
Objevený systém jeskynních kreseb
V daném oboru se jedná o průlomové zjištění – už v době ledové byl používán kalendář a pravěcí lidé tak předvídali různá opakující se období. Zároveň měli přehled o životních cyklech různých zvířat a vyvinuli si efektivní systém, jak jej zaznamenávat. Takové zjištění je poměrně důležitým objevem, který nám o době ledové odhaluje spoustu dalších úžasných potencionálních souvislostí.
V opozici proti profesorům z věhlasných univerzit, kteří se do Baconova výzkumu nadšeně zapojili, stojí paleoantropoložka Melanie Chang z Portlandské státní univerzity. Zastává sice názor, že lidé si už v době ledové uměli vést záznamy, zároveň se ale podle ní tým kolem Bacona příliš soustředí jen na jedno jediné vysvětlení. Každý nový poznatek přitom může ukazovat na více variant a může dojít k objevu, jenž Baconovy závěry prokáže jako nepravdivé nebo sporné. I tak je ale nové zjištění značným pokrokem a může nám otevřít hodně dveří k poznání minulosti.
Zdroj: BBC