Je nejnižší riziko nákazy covidem v autobusu, v taxíku nebo v letadle? Srovnání má jasného vítěze

Pojďme se tedy podívat na to, jak jsou různé dopravní prostředky bezpečné z hlediska pandemického cestování.

Autobus (tramvaj, vlak, metro)

Úplně prázdné metro, prázdný Karlův most a v každém kupé vlaku jeden člověk. Taková byla osobní zkušenost mnoha z nás přinejmenším v první vlně pandemie. Od té doby se hromadná doprava znovu postupně zaplňuje a je tedy velkou otázkou, zda jsme před virem v prostoru autobusu či vlaku v bezpečí. Byť s rouškou či respirátorem.

Zpráva Americké asociace pro veřejnou dopravu (APTA) ze září 2020 zkoumala šíření koronaviru ve městech po celém světě. Zaměřila se na ty metropole, jež mají robustní systémy veřejné dopravy. Čínská případová studie ukázala, že byť jsou v autobuse otevřená okna a větrá se i na každé zastávce otevřením dveří, přesto tu vir koluje. Závěr je, že roušky v autobuse (nebo v tramvaji, vlaku či metru) rozhodně mají smysl. Mnohem větší než na procházce v lese. Obzvlášť pokud jedete domů z práce v dopravní špičce se stovkou dalších cestujících.

Taxíky

Podle dosavadních zkoumání se ukazuje, že sdílená doprava a taxíky patří mezi hodně riziková místa, byť se na první pohled může zdát, že je v taxíku rozhodně méně lidí než v autobuse. Riziko tady totiž hrozí zejména řidičům. A ti, aniž vědí, že jsou přenašeči, šíří nákazu dál. Na rozdíl od tramvají či autobusů je navíc od zákazníků nedělí bariéry, čímž se riziko přenosu zvyšuje.

Situaci sice do jisté míry mohou řešit plexisklové zábrany mezi řidičem a zákazníkem, přičemž menší riziko představují i kratší cesty do 15 minut. I tady, podobně jako v MHD, je ovšem nutnost nosit roušky pro šíření kapének naprosto zásadní.

Letadla

Na první pohled vypadá letecká doprava velmi riskantně. Naštěstí ale jen na ten první. Letadla jsou totiž vybavena HEPA filtry, které dokážou zachytit i částečky o velikosti covidových virů. Server Scientific American navíc udává, že vzduch v letadle se míchá půl napůl se vzduchem venkovním, což opět zmírňuje případnou virovou nálož. Běžná letová hladina dálkových letů je kolem 10 kilometrů a tam se aktuálně nejznámější virus nevyskytuje.

„Kabina letadla je pravděpodobně jednou z nejbezpečnějších míst (bráno z pohledu dopravy, pozn. autora), ve kterých se můžete nacházet,“ říká Sebastian Hoehl z Institutu lékařské virologie na Goethe University ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu. „Nedávná studie ministerstva obrany modelovala riziko infekce během letu pomocí figurín vydechujících simulované virové částice a zjistila, že osoba by musela být vystavena infekčnímu cestujícímu po dobu nejméně 54 hodin, aby získala infekční dávku,“ píší Sophie Bushwick, Tanya Lewis, Amanda Montañez v příspěvku Evaluating COVID Risk on Planes, Trains and Automobiles. Jakkoliv se může zdát létání z hlediska přenosu viru nebezpečné, opak je pravdou.