10 smrtících virů, které ohrožují lidstvo: Koronavirus je nyní jen špičkou ledovce

Už řadu měsíců zmítá našimi životy jediný koronavirus a jeho mutace. Mohlo by se tedy zdát, že žádný jiný virus nás v posledních letech neohrožoval, opak je však pravdou. Pro člověka nebezpečných nemocí zná totiž historie celou řadu a mnohé z nich ještě nemusely říct poslední slovo.

Dengue

Hemorrhagická (krvácivá) horečka dengue je akutní virové onemocnění široce rozšířené v tropech a subtropech, odkud se šíří do světa skrze dovolené a služební cesty. Zdrojem nákazy je virus, jenž se do krve dostane po bodnutí krev sajícího infikovaného komára, konkrétně samičky komárů druhu Aedes aegypti a Aedes albopictus. Podle WHO onemocní dengue 50 až 100 milionů lidí ročně, přičemž některé zdroje udávají počet až 400 milionů každoročně nakažených. Ačkoli je úmrtnost na horečku dengue nižší než u některých jiných virů, virus může v některých případech způsobit onemocnění podobné ebole a tento stav má v případě neadekvátní léčby úmrtnost 20 procent. Od roku 2019 je naštěstí již schválená vakcína, tudíž se šíření daří dostat pod kontrolu.

Ebola

Laurie Garret připisuje v knize Přežijeme? Morové rány dneška vznik eboly oblasti Bumba ležící na severní hranici Zaire, což je oblast dnešního Konga, kde je běžná konzumace masa z divočiny v podobě šimpanzů, paviánů či kočkodanů. A právě zde přišel roku 1976 do misijní nemocnice třicetiletý muž s těžkým průjmem a po dvoudenním pobytu v nemocnici místo opustil a již ho nikdy nikdo nespatřil.

Virus eboly se přenáší krví a dalšími tělními tekutinami, což je důležité ve spojení s místními pohřebními tradicemi. Ty jsou totiž spojené s odstraňováním zbytků potravy z mrtvého těla. A právě takto se roku 1976 nakazilo 21 přátel a příbuzných na selhání orgánů zesnulého Mabalo Lokela, z nichž 18 posléze zemřelo.

Ebola má několik různých kmenů s různou mírou úmrtnosti. U kmene Bundibugyo je podle WHO míra úmrtnosti až 50 %. U kmene Sudan už je to ale 71 %. Virus se bohužel nepodařilo vymítit a dodnes se v Africe udržel. Naposledy výrazně udeřil na západní část kontinentu v roce 2014.

Hantavirus

Hantaviry s největší pravděpodobností pocházejí z ulovených divokých zvířat a již v letech 1951–1954 jimi onemocnělo přes 2 500 amerických vojáků bojujících v Koreji. Virus přezdívaný korejský Hantaan pocházel z myšice temnopásé, která se běžně vyskytuje i u nás. Vědecký výzkum ostatně u hlodavců prokázal celou řadu hantavirů schopných nakazit člověka. Zdravotními obtížemi svázanými s hantaviry jsou obvykle selhání ledvin a náhlá extrémní dušnost. Kromě myšic mohou být nebezpečnými přenašeči i krysy nebo potkani. Ostatně řadu obětí z řad indiánů má historicky na svědomí v Severní Americe všudypřítomný druh myši Peromyscus maniculatus.

HIV

O viru HIV, jenž způsobuje AIDS, se dlouho předpokládalo, že se přenáší pouze mezi homosexuální komunitou. Tato domněnka vznikla mimo jiné tím, že se virus získával zejména sexuálním stykem a v komunitách homosexuálů se začal šířit. Dalším vážným vektorem přenosu se ale ukázaly i infikované jehly narkomanů, což logicky nemá se sexem či homosexualitou nic společného. Na virus HIV stále není univerzální lék. Existují pouze medikamenty, které se snaží propuknutí AIDS zamezit. Celkový počet mrtvých už překročil 35 milionů osob, což je větší část populace, než kterou disponuje například Maroko. HIV je problémem především v africkém regionu, kde je na virus pozitivní téměř 1 z každých 25 dospělých.

Chřipka

Běžně známou chřipku považujeme za onemocnění, které je dobré „vyležet“. I tak u nás ale ročně zemře kolem 2 000 lidí a celosvětově sahají roční čísla k půl milionu zesnulých. Pakliže přijde nová mutace (nový kmen), může se běžná chřípka stát nezvykle surovým zabijákem. Dokládá to španělská chřipka, která začala v roce 1918, nakazila až 40 % světové populace a zabila odhadem 50 milionů lidí. S očkováním proti chřipce je navíc každoroční potíž, neboť se vyskytují stále nové mutace, kterým se očkovací vakcína musí přizpůsobovat.

Margburg

Virus Margburg nese jméno německého města, kde nemoc propukla, nicméně počátek šíření viru nalezneme v Ugandě, odkud byly dovezeny nakažené opice, kterými se následně nakazili němečtí laboratorní pracovníci. Margburg je skutečně zákeřným virem, jehož úmrtnost byla v prvním ohnisku 25 procent. V méně vyspělých částech světa, jakými jsou například Angola nebo Konžská demokratická republika, však úmrtnost na přelomu tisíciletí sahala až k 80 procentům. Infikovaní lidé prožívali vysoké horečky spojené s krvácením do celého těla. Smrt tudíž přicházela často na šok či selhání orgánů.

MERS-CoV

Jedná se o virus ze skupiny koronavirů, který způsobuje respirační problémy a objevil se v roce 2012 v Saúdské Arábii a následně v roce 2015 v Jižní Koreji. Jeho původ je spojován s netopýry a před infikací lidí byla nemoc diagnostikována u velbloudů, kteří jsou v Saúdské Arábii relativně běžné zvíře. U infikovaných lidí vyvolává nemoc horečku, kašel a dušnost, jež může přerůst do těžké pneumonie. Odhadovaná míra úmrtnosti je mezi 30 % až 40 %, což z viru činí nejsmrtelnější ze známých koronavirů, které se dokázaly ze zvířat dostat do lidských buněk.

Rotavirus

Rotaviry jsou příčinou závažných průjmových onemocnění kojenců a šíří se velice jednoduše tím, že se viry z výkalů dostanou do úst. V rozvinutém světě, kde je možno nasadit rychlou léčbu, není rotavirové onemocnění tak fatální. Zato v mnoha asijských a afrických zemích je brutálním zabijákem. WHO odhaduje, že v roce 2008 globálně zemřelo na rotavirovou infekci 453 000 dětí mladších 5 let. Byť existuje proti tomuto typu viru očkování, není v chudých zemích všeobecně dostupné a navíc se (jakékoli) očkování v méně vyspělých společnostech považuje za nebezpečné.

SARS-CoV2

Ano, jedná se o původce nechvalně proslulé nemoci COVID-19, kvůli které již několik měsíců sedí mnozí z nás doma. Dnes jde o jeden z nejsledovanějších koronavirů a díky němu se o virech dozvěděla i většinová populace. Jen v České republice způsobil do počátku dubna 2021 přibližně 27 000 úmrtí. A to podle všeho na začátku stáli pouze nakažení netopýři. Díky tomu, že se dalo navázat na výzkum předchozího popisovaného SARS-CoV, jenž je blízce příbuzný, se však mohl rychle pohnout kupředu vývoj vakcíny, která se zatím ukazuje efektivní i v případě mutací viru.

Vzteklina

Vzteklina je u nás ve srovnání s ostatními viry často zlehčována, jedná se přitom o nemoc, která napadá mozkové buňky tak rychle, že okamžité neléčení znamená 100% smrt. Riziko nákazy existuje zejména při cestování do některých exotických destinací (Indie), přičemž obezřetný by člověk neměl být jen vůči potulným psům či divokým zvířatům (lišky), ale i vůči opicím či netopýrům, kteří jsou obecně oblíbeným přenositelem různých virů. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje vzteklinu za jedno z nejnebezpečnějších infekčních onemocnění a podle jejích odhadů zabije denně 160 osob, z čehož polovinu tvoří děti.