Vznikl pozemský život na Marsu? Slavná teorie předkládá tyto argumenty

Hypotéza, že život nevznikl na Zemi, ale byl sem v podobě mikroorganismů nebo pro vývoj života důležitých molekul zanesen z vesmíru, je známá jako panspermie. I když se objevila už ve starověkém Řecku a později v 19. století, je za jejího otce považován švédský chemik a fyzik Svante Arrhenius, který v roce 1903 obdržel Nobelovu cenu za elektrolytickou teorii disociace a mimo jiné už v roce 1896 předpověděl vliv oxidu uhličitého vznikajícího spalováním uhlí na oteplování planety.

Podle hypotézy panspermie by se mohl za příznivých okolností šířit život mezi sousedními planetami – a dost možná i mezi sousedními slunečními soustavami nebo dokonce galaxiemi. To ovšem předpokládá, že se nejprve život po dopadu meteoritů na hostitelskou planetu nebo díky sopečné činnosti ocitne ve vesmíru, kde ovšem na mikroorganismy čeká vakuum a kosmické záření. Pokud tyto nesnáze přečkají, mohou se teoreticky dostat na vhodnou planetu, kde ovšem musí panovat podmínky příhodné pro život.

Vznikl život na Zemi?

Přestože jde i jen teoreticky o velmi komplikovaný proces, má teorie panspermie mnoho významných zastánců. „Z hlediska vesmírných vzdáleností a vesmírných velikostí je planeta Země velmi malá – jen takové zrnko prachu. Takže tvrdit, že nejsložitější systém jaký známe, což je život, začal na Zemi, je téměř výsměch zdravému rozumu. První život podle mě zcela jistě pochází z vesmíru,“ tvrdí například britský astrobiolog srílanského původu Chandra Wickramasinghe.

Podobně uvažuje i astrobiolog Paul Davies z Arizonské státní univerzity. „O původu života na Zemi je třeba v prvé řadě říct, že opravdu netušíme jak, kde nebo kdy se tady vzal,“ prohlásil v pořadu Vetřelci dávnověku, který můžete vidět na Prima ZOOM v pátek večer. Podle něj je možným scénářem náraz, při kterém byly horniny z Marsu vymrštěny směrem k Zemi. „To se děje neustále. Marsovský materiál prší na Zemi. Pokud na Marsu existoval život, mohl být na Zemi přenesen na tomto materiálu. Z mého pohledu je možné, že život začal na Marsu a na Zemi se dostal později, když tu pro něj byly podmínky,“ nabízí Davies své vysvětlení.

Meteority z Marsu

Právě Mars figuruje mezi podezřelými ze zavlečení života na Zemi na prvním místě. Může ale nějaký materiál z Marsu skutečně dopadnout na Zemi? Vědci už s jistotou zjistili, že ano. Z přibližně 61 000 meteoritů, které se dosud podařilo na Zemi najít, jich podle časopisu Forbes prokazatelně 207 pochází právě z rudé planety. Můžeme to tvrdit na základě unikátního shodného složení s povrchem Marsu tak, jak ho známe díky sondám, které zde pracují.

Zajímavé přitom je, že marsovské meteority jsou v drtivé většině velmi mladé – pouze tři jsou starší než 1,4 miliardy let, zbytek je starý maximálně několik stovek milionů let. A ještě jeden časový údaj hraje významnou roli. Před dopadem na Zemi tyto meteority cestovaly vesmírem a byly tak vystaveny smrtícímu kosmickému záření od 730 000 do 20 milionů let.

Přežít ve vesmíru

Může život tak nehostinným podmínkám odolat a znovu se rozvinout? Určitou nápovědu poskytují zkušenosti z oběžné dráhy Země, konkrétně z Mezinárodní vesmírné stanice. Když astronauti v roce 2017 při výstupu do volného prostoru sebrali z jejího povrchu vzorky a podrobili je mikrobiologickému vyšetření, nestačili se divit. Objevili totiž kolonie bakterií zavlečených sem zjevně ze Země, které dokázaly po mnoho let odolávat kosmickému záření, výkyvům teplot od −100 do +100 °C a nedostatku jakékoliv potravy.

V kategorii složitějších organismů pak neobvyklou schopnost přežít vykazují želvušky (Tardigrada). Jde o příslušníky samostatného kmene živočichů menších než 1 mm s tělem složeným z pěti segmentů, které můžeme najít v polárním ledu stejně jako na dně Mariánského příkopu. Přežijí extrémní tlak i teplotu a zřejmě i radiaci a podle odborníků jsou žhavými kandidáty na kolonizaci cizích světů.

Vzorky z Marsu

V hledání odpovědi na chytlavou otázku, zda na Marsu existoval život (a pokud ano, jestli se náhodou nepodílel na vzniku toho na Zemi), by lidstvu mohla pomoci aktuální expedice robotického vozítka Perseverance, které na rudé planetě přistálo v únoru 2021. Mezi hlavní úkoly nejnovějšího roveru NASA totiž patří i pátrání po zbytcích organických látek a mikroskopických fosiliích nejen na povrchu a v atmosféře Marsu, ale především pod jeho povrchem.

Rover nasbírá vzorky hornin do desítek zkumavek a 30 z nich připraví k transportu na Zemi, který proběhne v roce 2028. Nebude to nic snadného. Zvláštní automatický modul najde a posbírá vzorky uložené sondou Perseverance a dopraví je k mateřskému vozidlu, které je ve speciálním kontejneru vystřelí na oběžnou dráhu Marsu. Tam se kontejner setká s návratovou sondou, která s ním zamíří k Zemi. Pokud se nic nepokazí, dočkají se vědci vytoužených vzorků v roce 2031. Otázkou je, zda výsledky jejich analýz hypotézu panspermie spíše podpoří, anebo naopak vyvrátí.

ZDROJ: Forbes

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom