Nedávný výbuch sopky na Marsu dává naději, že tam objevíme mimozemský život. Co přesně se našlo?

Zkoumání sopečné činnosti Marsu je pro vědce velmi důležité Zdroj: Getty Images

Podle nového objevu se zdá, že Mars není tak mrtvou planetou, jak jsme si mysleli. Nedávná sopečná aktivita navíc dává naději na nález mimozemského života.

Zdá se, že marsovská planina Elysium Plantia před námi skrývala velmi zajímavé tajemství. Vědci s pomocí sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) totiž při výzkumu skalních úlomků v puklinách Cerberus Fossae zjistili, že tamní vulkán naposledy explodoval před pouhými 50 000 lety, což je z planetárního hlediska opravdu krátká doba. Nezapomeňme, že po Zemi už v té době pobíhali lidé.

Je Mars stále aktivní?

Cerberus Fossae se nachází v oblasti poblíž marťanského rovníku a známá je hlavně díky masivním ztuhlým lávovým proudům a řadě obřích trhlin, které v nich jsou. Obojí vzniklo právě divokou vulkanickou činností, David Horvath z Institutu planetární vědy ale se svým týmem našel vrstvu lávy, která je mnohem mladší než ty ostatní.

A trip down to Cerberus Fossae in the Elysium Planitia region of #Mars One of 2 parallel fissures running 1000 km across a lava plain. The fissure opened due to nearby volcanic activity & released lava onto the plain. It is one of the youngest features on Mars. Hawaii IGP CTX DEM pic.twitter.com/LPtb2VVVuu
— Mark Walters (@MarkWalters_) August 15, 2019

Prokázalo to mimo jiné srovnání počtu kráterů, kterých bylo v této vrstvě výrazně méně než jinde. Právě touto metodou se rovněž povedlo určit stáří lávového proudu. „Kdybyste si představili celou historii Marsu jako jediný den, tenhle výbuch by se odehrál až v poslední vteřině. Je extrémně nedávný,“ vysvětlil Horvath důvod, proč vědce objev tak nadchl.

Marsotřesení

Nejedná se však o jediný důkaz, že Mars vůbec nemusí být tak mrtvou planetou, jak jsme předpokládali. V roce 2018 robotická meziplanetární sonda InSight, kterou na Rudou planetu vyslala NASA, naměřila několik desítek otřesů asi 1 600 kilometrů od Cerberus Fossae. Bruce Banerdt, který tehdy projekt vedl, se svými kolegy zkoušel určit epicentrum tohoto „marsotřesení“ a pokaždé výsledky ukázaly právě oblast, ve které nyní Horvathův tým našel důkaz o nedávné sopečné činnosti. Vzhledem k tomu, že Mars nemá tektonické desky, je navíc vulkanická aktivita jediným způsobem, jak mohou otřesy vznikat.

#Volcanoes on #Mars could be #Active, raising possibility Mars was recently #Habitable

Evidence of recent volcanic activity on Mars shows that eruptions could have taken place in the past 50,000 years, according to new study. See more.. https://t.co/zNeZnFKPwg pic.twitter.com/NmNGzVYlmo
— Tali (@talius) May 12, 2021

Kde je voda, tam je život

Je zde ale ještě jeden důvod, proč jsou z nového objevu vědci tak vzrušení. A ten má se sopkami společného vlastně jen velmi málo. Nadšení vzbuzují teorie, že díky teplotě vyvřelého magmatu se mohl rozpustit led, který se podle struktury okolních dopadových kráterů v oblasti zřejmě těsně pod povrchem skrývá. A kde je led a teplo, tam je většinou voda. A kde je voda, tam je obvykle život. „Rozhodně je zde potenciál, že mohlo jít o obyvatelný region s něčím, co ještě nestačilo zahynout,“ uvedl Horváth. „Zvyšuje to zkrátka možnost, že v současné době ještě stále existuje na Marsu život,“ dodává.