7. dubna 2022 16:00

Vyletí miliardy oknem? Válka na Ukrajině ohrožuje misi na Mars, Češi neprovedou unikátní výzkum

Patnáct let vývoje a 840 milionů liber, v přepočtu víc než 24 miliard korun, možná kvůli válce na Ukrajině skončí v nenávratnu. Britské vozítko, které se mělo v září 2022 vydat v rámci evropské mise ExoMars k rudé planetě, totiž s velkou pravděpodobností nikdy neodletí.

Rover pojmenovaný po britské biochemičce Rosalind Franklinové, která významnou měrou přispěla k pochopení fungování DNA, měl startovat na obří ruské nosné raketě Proton. Jenže v důsledku vojenské invaze Ruska na Ukrajinu je celý projekt odložený, v nejlepším případě o dva roky, kdy se otevře další startovací okno pro lety k Marsu.

Spolupráce s Ruskem bude obtížná

O odložení mise rozhodla vědecká rada Evropské kosmické agentury (ESA) tři týdny po zahájení ruské invaze. Generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin zareagoval oznámením, že Rusko projekt v následujících letech dokončí i „bez všech těch ‚evropských přátel‘ s ocasem staženým před americkým křikem“.

Vědci a technici z britského Stevenage severně od Londýna si ale podle listu The Guardian nedovedou představit, že by za stávajících podmínek, které budou zřejmě trvat ještě dlouhou dobu, s Ruskem spolupracovali. „To by mohlo zpozdit ExoMars po zbytek desetiletí a do té doby bude jeho technologie zastaralá,“ posteskl si přední britský odborník na výzkum vesmíru John Zarnecki.

Rover by zřejmě nezachránil ani přechod k alternativnímu nosiči. Kromě nosné rakety totiž mělo Rusko dodat ještě jednu podstatnou část mise, a to přistávací modul Kazačok (Kozáček). Ten měl rover pomocí padáků a přistávacích trysek bezpečně dopravit na povrch Marsu a poté fungovat jako statická základna a na místě přistání plnit nejrůznější vědecké úkoly.

Mise ExoMars měla původně startovat už v roce 2020 s tím, že by rover Rosalind Franklinová dosáhl Marsu v polovině roku 2021. Hlavní padák ale neprošel testy a mise proto byla odložena na další 12denní startovací okno, které začíná 20. září 2022.

Podoba marťanských blesků zůstane tajemstvím

Spolu s odloženou misí se zároveň vzdaluje odpověď na otázku, zda v atmosféře Marsu vznikají blesky – a pokud ano, jak vypadají. Zjistit to měl přístroj pro měření změn elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů, který pro misi ExoMars připravovali čeští vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Existence blesků je prokázána na Jupiteru, Saturnu a Neptunu, Mars ale zůstává v této oblasti záhadou. „Pokud na Marsu výboje existují, jistě nevypadají jako pozemské blesky. O jejich podobě se můžeme zatím jen dohadovat na základě informací, které máme o řídké atmosféře naší sousední planety. Nikdo tyto výboje ještě nepozoroval ani opticky, ani se dosud nepodařilo zachytit jejich nízkofrekvenční elektromagnetické vlny. Přístroj pro jejich měření totiž ještě nikdy na povrch Marsu nedosedl,“ popsal pro časopis Vesmír Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Kromě toho lidstvo přijde o unikátní schopnost roveru Rosalind Franklinová vrtat do hloubky až dvou metrů a odebírat tak vzorky, které dosud žádný přístroj na Marsu nezískal. Dosud se robotická vozítka dostala ke vzorkům ležícím maximálně 6 centimetrů hluboko.

ZDROJ: The Guardian

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom