Elektřina a teplo na miliony let: Revoluční metoda má zajistit dostatek energie pro všechny

Těžba geotermální energie není pro lidstvo žádnou novinkou, ostatně tento projev energie zemského jádra dokážeme v menším množství využívat i v České republice. Zde je například v Ústí nad Labem využívána k vytápění plaveckých bazénů či místní ZOO. A výrazné snahy probíhají i v Litoměřicích, kde již byl vyhlouben průzkumný vrt o hloubce 2,1 km, který dosahuje teploty 63 °C.

V plánu jsou i další vrty, jež by měly dosáhnout hloubky až 4,5 km a skrze které by byla následně vháněna voda, jejímž ohřevem bychom získávali tepelnou energii pro další využití. To by navíc bylo docela všestranné. Logicky se nabízí možnost vyhřívání domácností, variantou je ale naopak chlazení a také výroba elektřiny v časech, kdy výroba tepla není potřeba, jako je tomu v létě.

Experimentální hloubkové vrty

Jedná se zatím o dost experimentální věc, nicméně pokud se osvědčí nová metoda vyvinutá v útrobách americké MIT, mohla by geotermální energie sloužit jako řešení energetické krize budoucnosti. Tamní vědec Paul Woskov totiž pracuje na technologii, která může umožnit skutečně hloubkové vrty do zemského povrchu. Cílem je dostat se až do vzdálenosti 20 km, čímž by bylo možné těžit teplo v podstatě na celém světě a ve velkém množství.

Woskovovým řešením jsou takzvané gyrotronové paprsky. Jedná se o záření, které dokáže efektivně odpařovat horniny a na kterém vědec pracuje přes 14 let. Nyní je skrze MIT zaštítěn společností Quaise Energy, jež si klade za cíl dostat se natolik hluboko, aby dokázala získávat energii pro celé lidstvo na několik milionů let.

Problém s gyrotrony

Quaise Energy plánuje start pilotního projektu již na rok 2026, přičemž očekává, že v hloubce vrtu bude do hornin pronikat 500 °C. Woskov, který slouží jako konzultant, si myslí, že horizont 6 let pro širší uplatnění je realistický. Podle něj spočívá jediný problém gyrotronové technologie aktuálně v tom, že se přístroj při vyšším výkonu rozbíjí. Je však přesvědčen, že se nejedná o neřešitelnou situaci.

It sounds like #SciFi, but @QuaiseEnergy plans to retrofit existing #coal power plants, using #gyrotron beams to vapourise rock and create deep shafts into the earth, then harvest #geothermal energy https://t.co/gA35wlanRy pic.twitter.com/NOBhDWam5H

— Enegra (@enegragroup) July 4, 2022

Ostatně nápad na využití gyrotronových paprsků dostal již v roce 2008 poté, co roky gyrotrony využíval pro experimenty s jadernou fúzí. V případě projektu Quaise Energy je zkrátka paprsek namířen nikoli do fúzní plazmy, ale do horniny, do níž je možné paprskem vyvrtat díru. To Woskov v minulých letech již prokázal. Nyní je tak v plánu stavba většího stroje, který experimentální podmínky převede do využitelné praxe. Spoluzakladatel Quaise Energy, Matt Houde, je každopádně plný optimismu, protože vědci podle něj nečelí neřešitelným zákonům fyziky, ale pouze výzvám inženýrství, u nichž je jen otázkou času, než se vychytají veškeré „mouchy“.

Obroda uhelných dolů a elektráren

Cílem Quaise Energy je nejen uvést přístroj do aktivního provozu, ale následně přetransformovat staré uhelné doly na místa hlubinných vrtů. Uhelné a plynové elektrárny by podle společnosti měly být následně zrekonstruovány tak, aby elektrickou energii vyráběla vodní pára, jíž už nebude dosahováno spalováním uhlí a plynu. Nebylo by tak poškozováno životní prostředí a ještě by došlo k využití uzavřených a chátrajících objektů. Ani nemluvě o snížení závislosti na plynových velmocích, jako je Rusko.

Quaise Energy chce technologii otestovat v jednom komplexu zavřené uhelné elektrárny na severu státu New York, která je nyní považovaná za zcela zbytečnou. Podobný nový život by v případě úspěchu mohly získat i české elektrárny.

Zdroj: MIT