Oceánské elektrárny mohou být revolucí v zisku energie. Mají však řadu neduhů

Na celém světě je více než 300 000 větrných turbín, jejichž energie je schopná držet při životě téměř 400 milionů domácností. Daní je však změněná krajina. Tam, kde bylo možné obdivovat západ Slunce nad oblými kopci, se dnes ježí vysoké sloupy. Podobné to začíná být i s romantikou mořských obzorů, neboť inženýři spolu s energetiky plánují obrovská větrná pole nad mořskou hladinou.

Vítr se tam totiž nerozbíjí o konfiguraci terénu a zachytit jeho sílu nad plochou mořskou hladinou připadá mnohým jako úžasný nápad. Pobřežní vítr má pro energetický systém budoucnosti obrovský potenciál, jak ostatně ukazuje dokument Konstruktéři budoucnosti v neděli večer na Prima ZOOM.

Daň za čistou energii je ztráta původní krajiny Zdroj: Getty Images

Daň za čistou energii je ztráta původní krajiny Zdroj: Getty Images

Nic není zcela čisté

I když je větrná energie považována z hlediska ekologie za jednu z nejčistších, nic není zcela čisté. Energie (často z fosilních paliv) je totiž potřeba na výrobu a instalaci obřích větrných farem a velkou výhradou ekologů je i smrt ptáků, kteří zahynou pod lopatkami větrných mlýnů. Zároveň je ale potřeba jim přičíst k dobru skutečnost, že dokážou díky silnějšímu větru generovat větší množství energie. Na konci roku 2017 činila celková světová kapacita větrných elektráren na moři 18,8 gigawatu, přičemž největší koncentrace těchto turbín je v Evropě, zejména ve Velké Británii a Německu. Evropské sdružení pro větrnou energii stanovilo cíl nainstalovat 40 GW do roku 2020 a 150 GW do roku 2030.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se v roce 2016 domnívala, že větrná energie zachycená nad mořskou hladinou bude do roku 2030 zásobovat 8 % oceánské ekonomiky, což by mimo jiné znamenalo, že její průmysl zaměstná 435 000 lidí. Skutečnost, že svět bude získávat energii z obnovitelných zdrojů, je rozhodně dobrou zprávou. Lidé se však budou muset smířit s tím, že výhled na obzor již nebude tak krásný.