Jak vyrobit špinavou bombu? Rozstřílení jaderné elektrárny je zbytečně komplikované

Princip špinavé bomby je alespoň podle filmových thrillerů extrémně jednoduchý. Klasická trhavina se vloží do schránky s radioaktivním materiálem, který se výbuchem rozptýlí po širokém okolí. Každé ozářené zrnko prachu se tak stane potenciálně nebezpečným. Jenže realita je od filmové teorie dost vzdálená.

Špinavá bomba má i psychologický efekt

Pokud srovnáme špinavou radioaktivní bombou s bojovou nukleární hlavicí, pak je účinek bomby mnohonásobně menší. Nemá mohutnou tlakovou vlnu, ani obrovský poloměr zásahu. Cíl je ale zřejmý. Jednak je zde psychologický efekt na obyvatele zasaženého území, jednak snaha zamořit prostor radioaktivním zářením. Materiálů k použití je přitom celá řada. Využít lze kobalt, cesium, iridium, plutonium, ale i stroncium.

Výraznou roli ale samozřejmě hraje i samotné zařízení, které zaručí efektivní šíření radioaktivního mraku. Nejvhodnější formou je bezpochyby aerosol. V období studené války se při ověřování možnosti výroby „špinavých bomb“ používaly zředěné roztoky radioaktivních látek. Nejčastěji byly zkoušeny umělé radioaktivní izotopy, které se získávaly v atomovém reaktoru ozářením určitých stálých prvků. Dnešní teroristé se snaží buď tyto materiály získat v již existující podobě (především ze zdrojů nacházejících se na území bývalého Sovětského svazu), anebo se je snaží vyrábět,“ popisuje praktiky minulosti a současnosti Jaroslava Kaňková na webu Toxicology.cz.

Ingredients To Build Dirty Bomb Go Missing From Chernobyl Monitoring Lab: Report https://t.co/Y8qj4FgIOZ pic.twitter.com/EyJyrRwzkr

— Daily Wire (@realDailyWire) March 30, 2022

Bomba z elektrárny není snadný úkol

Teoreticky může jako špinavá bomba posloužit i jaderná elektrárna. Ostatně nechtěnou variací se stala i elektrárna v Černobylu, kde však za katastrofu mohlo selhání lidského faktoru. Záměrné využití jaderné elektárny jako špinavé bomby ovšem není zrovna jednoduché. Rozhodně ji nestačí jen rozstřílet. Jaderné elektrárny jsou totiž stavěné tak, že by měly vydržet i případný pád letadla. Výbuch reaktoru by tudíž byl velmi nepravděpodobný.

Mnohem snazší by pro výrobu špinavé bomby bylo vyhořelé palivo a jaderný odpad. Za neválečných podmínek sice není snadné se k těmto zdrojům dostat, při vojenském obsazení cizího území je však situace jiná. Další variantou je samozčejmě záměrná havárie reaktoru, kterou by mohli jaderní inženýři nepřátelské armády zařídit. Jednalo by se ale o metodu, která by vedla ke vzniku „spálené země“, zamořeného území, které by si moc neužil ani vítězný dobyvatel.

Radioaktivní materiál v běžném životě

Řada radioaktivních materiálů nachází uplatnění v celé řadě běžných činností. Od medicíny a potravinářství až po vědu a výzkum. I na našem území je několik malých jaderných reaktorů sloužících vědeckým účelům. Ve všech provozech, kde se s radioaktivním materiálem zachází, se ovšem musí jeho množství i použití evidovat. V případě teroristického útoku je díky tomu nejen složité jaderný materiál získat, ale zároveň ho v utajení zpracovat a bombu přemisťovat.

Zdroj: CDC