Šli zemřít do války a napsali dopisy na rozloučenou. Po 109 letech se na pláži našly dojemné vzkazy v láhvi

„Drahá matko, mám se dobře. Strava je zatím dobrá, až na jedno jídlo, které jsme pohřbili v moři,“ můžeme číst z řádků psaných tužkou na kusu papíru. Australský voják Malcolm Alexander Neville měl 27 let a 15. srpna 1916, kdy vzal do ruky tužku, aby napsal mámě, byl zrovna na lodi, na kterou s dalšími mladými vojáky nastoupil před třemi dny v australském Adelaide.

První světová válka

V nejkrvavější bitvě první světové války padlo přes milion mužů. Území bylo prakticky bezcenné

Smrt v krvavé bitvě

Neville si přál odejít bojovat. Chtěl splnit svou vlasteneckou povinnost. Několikrát byl ale odmítnut kvůli špatnému zraku (nosil brýle) a taky nedostatečné výšce – měřil jen 157 cm. Kapitánovi byl ale jeho elán sympatický, a tak se Neville dostal na loď, která plula do Evropy, zmítané první světovou válkou. V dopise voják prosil osobu, která list najde, aby ho doručila jeho matce v městečku Wilkawatt na jihu Austrálie. „Tvůj milující syn Malcolm, někde na moři,“ loučil se.

Po šesti týdnech loď doplula do Velké Británie. V prosinci byl Neville vyslán do Francie, kde se v únoru připojil ke 48. australskému pěšímu praporu. Po pouhých dvou měsících na západní frontě v dubnu 1917 zahynul v krvavé bitvě o Bullecourt, kde přišla o život téměř polovina jeho spolubojovníků.

První světová válka

18,5 milionu mrtvých: Devět věcí, které byste měli vědět o první světové válce

Písek pomohl

Více než sto let poté, letos v říjnu, láhev od limonády Schweppes našla rodina Debry Brown při uklízení pláže Wharton u města Esperance. Podle Debry se láhev objevila díky tomu, že bouře odplavily nánosy písku. Ve skle Debra viděla srolovaný papír, ale nepočítala s tím, že z něj vůbec půjde něco přečíst, protože byl navlhlý. Množství vody, které se dostalo do láhve, ale nebylo velké a jeden z dopisů byl překvapivě v neporušeném stavu. „Myslíme si, že je tak dobře zachovalý, protože láhev byla hluboko pod pískem. Pokud by zůstala 109 let v moři, potopila by se ke dnu. Korek by se rozpadl,“ řekla Debra pro agenturu Australian Associated Press.

Začala pátrat po odesílateli a našla jeho jméno na stránkách Australian War Memorial, které připomínají oběti války. Podařilo se jí vypátrat prasynovce jeho matky, Herbieho Nevilla, a hned mu volala, aby se s ním podělila o fantastický nález.

Autorem druhého dopisu byl vojín William Kirk Harley. „Pokud najdete tento dopis, doufám, že budete v tak dobré náladě, jako jsme teď my,“ psal v něm. Dostat se k jeho vzkazu ale bylo trochu náročnější, papír byl promočený a trvalo několik dní, než ho Debra Brown vysušila a mohla vytáhnout. Dávnou zprávu pak odeslala Harleyho pravnučce. Harley se na rozdíl od Nevilla z války vrátil a pak si vzal za ženu svou lásku z dětství.

Přečtěte si také: Poslední slova z Titanicu: Jeremiah Burke poslal rodině vzkaz, v němž se loučí se životem

Lahvička od Schweppesu je už čtvrtou skleněnou schránkou se vzkazy vojáků odplouvajících do války, vyplavenou na pobřeží mezi městy Adelaide a Perth. Vojáci se na lodích často nudili, a tak si krátili dlouhé chvíle psaním dopisů a deníků. Nebyli to naivní idealisté. Počítali s tím, že se už možná domů nevrátí. Mnozí ale nejspíš stále doufali, že zrovna oni budou mít štěstí.
Zdroj: The Guardian, Smithsonian Magazine

Video, které jste mohli minout: Zřícení vojenského letounu v Gruzii nikdo nepřežil. Záběry ukazují, že šance byla minimální