28. července 2024 12:55
Martin Kolář

18,5 milionu mrtvých: Devět věcí, které byste měli vědět o první světové válce

První světová válka trvala dlouhých 1567 dní a napáchala neuvěřitelné škody na celé Evropě. Co všechno o ní potřebujete vědět?

Kdy přesně začala?

Válka vypukla 28. července 1914, kdy Rakousko-Uhersko, podporované Německem, vyhlásilo válku Srbsku. Záminkou se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v bosenské metropoli Sarajevu. Politické napětí v Evropě však sílilo již delší dobu a sarajevský atentát byl jen rozbuškou.

Kdy přesně skončila?

Příměří podepsali po třech dnech jednání 11. listopadu 1918 v železničním vagonu v lese na stanici Rethondes u Compiègne delegace vedené německým státním tajemníkem Matthiasem Erzbergerem a francouzským vrchním velitelem maršálem Ferdinandem Fochem. Ráno v 5:05 hodin byl podepsán dokument, který stanovil, že od 11:00 hodin 11. listopadu 1918 zavládne na frontách příměří.

Kdo v ní válčil?

Válečný konflikt vyvolaly takzvané centrální mocnosti, tedy Rakousko-Uhersko a Německo, které spolu s Itálií tvořily Trojspolek. Proti nim stály země Dohody - Francie, Rusko a Velká Británie. Itálie však po vypuknutí války vyhlásila neutralitu a nakonec vstoupila v roce 1915 do války na straně Dohody. K centrálním mocnostem se posléze připojilo Bulharsko a Osmanská říše, k Dohodě celá řada zemí včetně USA.

Kde se bojovalo?

Postupně se na souši vytvořilo pět front - západní, východní, italská, balkánská a blízkovýchodní; a bojovalo se také na území německých kolonií v Africe a v Oceánii.

Kolik měla obětí?

Ve válce zahynulo na 18,5 milionu lidí, z toho téměř deset milionů vojáků. Na straně Dohody padlo podle serveru Velká válka 5 413 000 mužů, na straně centrálních mocností 4 029 000 mužů. Nejvíce mrtvých vojáků bylo z Německa a Ruska (kolem dvou milionů), 1,4 milionu z Francie a 1,1 milionu z Rakouska-Uherska. Zraněno bylo na obou stranách konfliktu celkem 20 milionů vojáků.

Kolik bylo nasazeno vojáků?

V průběhu první světové války bylo podle serveru Velká válka mobilizováno celkem 70 156 000 mužů. Dohodové státy mobilizovaly 44 558 000 mužů, centrální mocnosti 25 598 000.

Kolik bylo nasazeno Čechů a kolik jich zemřelo?

Podle různých odhadů, které se většinou víceméně shodují, bojovalo ve válce asi 1,4 milionu mužů pocházejících z území Čech a Slovenska. Asi 140 000 jich ve válce zahynulo. Sloužili jak v rakousko-uherské armádě, tak v zahraničních legiích na druhé straně fronty.

Čtěte také: Zvířecí hrdinové: Sestřelená holubice i přes vážná zranění zachránila 194 mužů

Legie vznikaly zejména v Rusku, ve Francii a v Itálii. Do legií v Rusku vstoupilo podle údajů Vojenského historického ústavu (VHÚ) přes 80 000 vojáků, z nichž více než 4 000 padlo. Na území Francie se podařilo soustředit 9 600 mužů, přes 630 z nich padlo. Do legií v Itálii bylo zařazeno 20 000 mužů, z nichž 350 v bojích zemřelo. Celkově tak v legiích působilo asi 110 000 Čechů, z nichž asi 5 000 zahynulo.

Kolik bylo válečných zajatců?

Britská historička, profesorka Heather Jonesová z Londýnské ekonomické školy (LSE), odhadla ve své studii Násilí na válečných zajatcích během první světové války počet válečných zajatců na sedm až devět milionů. Osm až devět milionů válečných zajatců uvedl také například německý historik Jochen Oltmer.

Jaké byly její důsledky?

Válka zásadně změnila politické uspořádání Evropy. Rozpadly se staré monarchie (Rakousko-Uhersko, Osmanská říše, Rusko a Německo) a vznikla řada nových států (Československo, Maďarsko, Polsko, Rakousko či pozdější Jugoslávie), válka přinesla nástup bolševiků v Rusku, do popředí se dostaly Spojené státy a postupně se začaly rozpadat koloniální říše.

Výsledky války byly zakotveny ve versailleském mírovém systému, který byl v letech 1919 až 1921 nadiktován poraženým zemím. Podle Versailleské smlouvy bylo Německo označeno za viníka války a bylo nuceno se vzdát rozsáhlých území a zavázat se splácet reparace. Ty byly jedním z důvodů velkých hospodářských problémů meziválečného Německa a neutěšená ekonomická situace přispěla k vzestupu Adolfa Hitlera a jeho nacistické strany.

Zdroj: ČTK, Velká válka

Video, které jste mohli minout: Plamenomet byl děsivou zbraní obou světových válek. Měl ale jisté nevýhody

Martin Kolář

Externí redaktor Prima COOL a Prima ZOOM

Populární filmy na Prima Zoom