Ukrajinské jaderné elektrárny odolají i pádu letadla. Problémem může být chlazení

S útokem Ruské federace na ukrajinské území se vyrojila řada otázek ohledně bezpečnosti tamních jaderných elektráren. Obavy obyvatel i odborníků se pak zintenzivnily poté, co ruská armáda v Záporoží zaútočila na největší elektrárnu tohoto typu v Evropě, způsobila požár a bránila hasičům v zásahu předtím, než jim dovolila proti ohnivým plamenům pohlcujícím budovy zakročit a situaci uklidnit. Aktuálně Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) uvádí, že je oblast Záporožské jaderné elektrárny zabezpečena a úroveň radiace je stabilní.

Ukrajina má 15 jaderných reaktorů

Ukrajina je na jaderných elektrárnách v podstatě závislá, neboť z nich do domácností proudí až padesát procent veškeré energie. Celkem je na Ukrajině 15 jaderných reaktorů, které se nacházejí ve čtyřech funkčních komplexech v různých koutech země. Nejblíže Záporoží je elektrárna ve městě Južnoukrajinsk v Mykolajivské oblasti, jež je vzdálená zhruba 200 km západním směrem. Další elektrárny najdeme na severozápadě země v Rovnu a Chmelnickém.

Toto je mapa BBC, která ukazuje nejenom okupovaná území Ukrajiny, ale i polohu jaderných elektráren v zemi. pic.twitter.com/sfuCZwZ1HT

— Filip Horký (@FilipHorky) March 4, 2022

Pokud si odmyslíme již napadený komplex v Záporoží, jsou právě Jihoukrajinská a Rovenská jaderná elektrárna nejblíže potenciálním dalším útokům ze strany Ruska. Dobrou zprávou je, že tyto stavby nejsou snadno zničitelné a podle fyzika Jamese Actona jsou budované tak, aby odolaly dokonce i letecké havárii. Acton však jedním dechem dodává, že „jaderné elektrárny nejsou navrhované pro válečné zóny“, čímž má na mysli, že je velmi těžké odhadnout, jakou silou a jak dlouho může armáda útočit.

Problémem je chlazení

Od začátku konfliktu se zástupci IAEA obávají nejen možné exploze, která by při poškození reaktoru a selhání funkcí elektrárny mohla nastat, ale samozřejmě i selhání celé energetické sítě. Připomeňme, že aby nedošlo k roztavení jádra a úniku radioaktivních látek, je nutné zajistit permanentní chlazení rozžhavených reaktorů. Ačkoli již byly některé z ukrajinských reaktorů odstaveny vládními orgány a snížilo se tak riziko kolapsu a možné zkázy, je nutné si uvědomit, že podobný zákrok pouze snižuje množství vody a energie nutné pro chladicí systémy.

Záporožská jaderná elektrárna Zdroj: Getty Images

Záporožská jaderná elektrárna Zdroj: Getty Images

Reaktor jako takový však stále musí být udržován, neboť generuje nebezpečné teplo. Pokud by interní chlazení selhalo, mohou se elektrárny opřít o naftou poháněné generátory, které by chladicí systémy udržely v klidu. Jenže zde hraje roli množství paliva, které bude zrovna k dispozici. Fyzik Frank von Hippel z Princetonské Univerzity uvádí, že pokud by i tyto bezpečnostní systémy chlazení selhaly, dostaly by se ke slovu ochranné budovy okolo reaktorů, které by dočasně dokázaly zabránit úniku radioaktivních emisí do okolního prostředí.

Pokud by však došlo k tavení paliva, zřejmě by kontejnmenty nevydržely déle než několik dní. A co se stane pak, to jasně ukázala nechvalně proslulá katastrofa v Černobylu v roce 1986, kdy po úniku radiace putoval radioaktivní mrak pomocí povětrnostních podmínek dále do Evropy. Tehdy se dostal dokonce i nad tehdejší Československo.

Ovládnutí dodávek energií

Zatímco světoví lídři boje u Záporožské jaderné elektrárny odsuzují, dá se polemizovat nad tím, co tímto aktem Rusko vůbec sleduje. Obratem můžeme zřejmě zavrhnout těžko uvěřitelné teorie, že by se armáda pokoušela cíleně způsobit jadernou katastrofu. Samotné Rusko má podle zprávy IAEA ve svých 10 funkčních jaderných elektrárnách 38 funkčních reaktorů, takže by jadernou pohromu velikosti Černobylu zvládlo i ze svého území.

A ačkoli se Putinova armáda nezdráhá útočit na civilisty, masivní exploze plná úniku radiace by moc nepomohla ani propagandě režimu. Nemluvě o tom, že se Záporoží nachází v těsné blízkosti Krymu a separatistických republik, s nimiž má Putinův režim dlouhodobý záměr. Jak informují zahraniční agentury, Rusové elektrárnu ovládli a nechávají zaměstnance její stav nadále kontrolovat. Úkolem tedy bylo spíše zajistit a posléze ovládat dodávky energií v zemi, což může být i podle Matyáše Zrna ze CNN Prima News silnou kartou pro probíhající vyjednávání.

Zdroj: The Verge