Kotle dvanáctkrát větší než na Titanicu. Jak se bourá uhelná elektrárna?

Masa ohně o teplotě 540 stupňů Celsia vířila uprostřed kotlů americké tepelné elektrárny Buck Steam a měnila vodu v trubkách na okrajích kotle v páru. Jenže elektrárna dosloužila a v roce 2018 šla její část pomocí řízeného odpalu k zemi. Analytický dokument Analysis Of The Buck Steam Station vysvětluje, proč k tomu došlo. „Uhlí je stále méně účinné na jednotku použitou k výrobě elektřiny a na to, kolik stojí učinit ho ekologičtějším ve srovnání s jadernou energií či některými způsoby využití zemního plynu.“ Přesto byly kotle Buck Steam Station důležitou součástí dodávek elektrické energie.

Uhlí bývalo považováno za pokročilé

Je logické, že elektrárna, s jejíž stavbou se započalo roku 1926, byla na uhlí. Ve své době šlo o velmi pokročilou technologii. Obří kusy černých uhelných balvanů se hrnuly denně dovnitř čtyřicetimetrových kotlů, které byly dokonce dvanáctkrát větší, než ty na Titanicu. Jak vypadaly uvnitř, ukazuje dokument Uvnitř mocných strojů v neděli 7. 11. ve 21:50 na Prima ZOOM. Až o desítky let později nahradily uhelnou výrobu elektřiny jaderné elektrárny. První 4 žárovky, které rozsvítila jaderná energie, zazářily 20. prosince 1951 v Idahu a první skutečně komerční jaderná elektrárna s civilním užitím byla do sítě připojena o 3 roky později 26. června 1954 v Sovětském svazu.

Drahá komodita

Uhlí se stává čím dál dražší komoditou a energie z tepelných elektráren rovněž významně zdražuje, což ostatně pociťujeme i na vlastních peněženkách. Přesto elektrárny jako Buck Steam Station ještě dlouho budou vlévat energii do žil průmyslových kolosů. Podle informací ČEZ je současný instalovaný výkon hnědouhelných elektráren v ČR asi 10 800 MWe, což stále představuje 53 % výroby elektrické energie.