Svobodní zednáři konspirační teorie vyvolali sami. Co znamenají jejich tajemné symboly?

Vznik moderního svobodného zednářství se datuje k 24. červnu 1717. V Anglii došlo ke spojení čtyř londýnských lóží (míst, kde se příslušníci organizace scházeli), čímž vznikla Velká londýnská lóže, která je až do dnešních dní centrem všech ostatních podobných míst téměř na celém světě.

Ačkoliv označování lóže může vypadat poměrně honosně, ve skutečnosti došlo ke sloučení spolků, které se scházely v hostincích, jmenovitě U Koruny, U Jabloně, U Poháru a hroznu a U Husy a rožně. Nic to ovšem nemění na tom, že lidé, kteří se hlásili a stále hlásí k zednářství, konají pravidelné sněmy a snaží se skrze celoživotní vzdělávání dospět k morálnímu a intelektuálnímu zdokonalení lidstva.

Mlčenliví, vzdělaní muži

To může samo o sobě působit ctnostně, stejně jako velmi nebezpečně, uvážíme-li, že jsou svobodní zednáři už od dob svého působení ve starověku opředeni řadou mýtů a bývají často zahrnováni do nejrůznějších konspiračních teorií. Je to ovšem dáno především tím, že se organizace rekrutovala ze skutečných stavitelů a zedníků, kteří na rozdíl od většiny obyčejného obyvatelstva rozuměli matematice, geometrii, způsobu projekce dvojrozměrných plánů do trojrozměrné budovy a navíc vlastnili nejrůznější nástroje, které jim v jejich práci pomáhaly.

S postupem let, přes středověk a novověk, se navíc umění zednářů ještě prohlubovalo, což jen zvyšovalo nedůvěru a vedlo k nevyhnutelnému. Svobodní zednáři se uzavřeli světu, své sněmy konají tajně a nikdo s určitostí nemůže přesně vymezit, co je jejich cílem.

Všeobecný záměr zednářů je nicméně znám, protože se opírá o hodnoty kameníků a zedníků, kolem kterých organizace přirozeným způsobem vznikla. Stojí na pěti hlavních pilířích, podpírajících lidské dobro. Jde o svobodu, rovnost, bratrství, toleranci a humanitu, které se spojují v pomyslný Chrám lidstva, který se zednáři zavázali budovat.

Důležité je nicméně poznamenat, že humanita pohledem zednářů je v podstatě výukou lidské důstojnosti, protože podle zásad není víc než samotného člověka. Ostatně někteří svobodní zednáři z řad známých osobností se snažili promítnout hodnoty organizace do svých děl. Například Wolfgang Amadeus Mozart v libretu opery Kouzelná flétna slovy: „Je to princ, ještě více, je to lidská bytost.“

Od duchovních po vrcholné politiky

Vrátíme-li se do Anglie a k události, kterou popisujeme v úvodu článku, šlo o průlom, který navíc inspiroval zednáře v ostatních zemích. Do organizace vstupovali po zakládajících duchovních a úřednících také zástupci buržoazie i aristokracie a do fungování svobodných zednářů přirozeně promluvila i politika. Byli to významní zednáři v Americe, kteří se po válce o nezávislost postarali o vznik Spojených států a jejich jména vám patrně nebudou neznámá – George Washington a Benjamin Franklin.

Ovšem tak výrazný vliv různých politických směrů a smýšlení vedl k tomu, že některé lóže stály v přímé opozici a později, ke konci 19. století, došlo k největšímu rozkolu a rozdělení organizace na dva hlavní proudy – konzervativní a liberální.

Zásadní rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že liberální větev nevyžaduje po svých členech, aby věřili ve Velkého architekta všehomíra, za kterého zednáři považují boha (pohledem jakéhokoliv náboženství) a navíc liberálové otevřeně přijímají do svých řad i ženy. Proces iniciace a vstupu do organizace svobodných zednářů je nicméně nesnadný, i když se jím s ohledem na dva popisované proudy může stát v podstatě kdokoliv.

Symboly všude kolem nás

Důležitá je pro svobodné zednáře také symbolika, nejčastěji zahrnující kružítko či kružidlo, úhelník a Bibli. Symbolů je ale mnohem víc a spadá do nich i nechvalně proslulá pyramida či trojúhelník s vševidoucím okem. Tento symbol se postupně stal synonymem pro Nový světový řád, ke kterému mají podle konspiračních teorií zednáři směřovat.

Právě díky nim zůstávají svobodní zednáři v širším povědomí společnosti i v dnešních dnech, kdy se ovšem pravidla o utajení značně povolila a minimálně umístění lóži a skutečnost, že se daný člověk řadí k zednářům bývají veřejně známy. Nenarušuje to ale chod celé organizace a snahy dosáhnout vytyčené cíle, i když o nich zvenčí můžeme skutečně jen spekulovat.

Zdroj: History