Velká konspirace: Místo Titanicu se prý potopila jiná loď. Kdo je zaměnil a proč?

Zní to bláznivě, ale pojďme si to projít pěkně po pořádku. Základní fakta nikdo nezpochybňuje – loď se potopila v severním Atlantiku a zahynulo při tom 1 517 cestujících a členů posádky včetně kapitána. Konspirační teorie, která se nedávno objevila například na sociální síti Reddit, ovšem předpokládá, že společnost White Star Line na cestu přes Atlantik neposlala svůj nejnovější a nejmodernější parník, ale úplně jinou loď.

Ptáte se jakou? Zastánci této konspirační teorie tvrdí, že se místo Titanicu měl na cestu ze Southamptonu do New Yorku vydat jeho starší bratr Olympic. A co víc, mělo jít o obří pojišťovací podvod, který se vymkl kontrole.

Závod přes Atlantik

Společnost White Star Line podnikala na počátku 20. století v silně konkurenčním prostředí. Pokud šlo o spojení Evropy a Nového světa, byla jejím hlavním rivalem Cunard Steamship Company, která v letech 1906–1907 spustila na vodu v té době největší a nejrychlejší osobní lodi světa, parníky Lusitania a Mauretania.

Aby se White Star Line neocitla na druhé koleji, pustila se do války gigantických plavidel. Prostředky k tomu měla – od roku 1902 byla jejím vlastníkem holdingová společnost International Mercantile Marine Co. (IMM) kontrolovaná známým americkým finančníkem J. P. Morganem. S Morganovým souhlasem začal ředitel White Star Line J. Bruce Ismay pracovat na stavbě obřích lodí třídy Olympic. Možná nemohly soupeřit s Lusitanií a Mauretanií v rychlosti, co do velikosti a luxusu je však měly překonat. Do služby se nakonec dostaly tři sesterské lodi této třídy pojmenované Olympic, Titanic a Britannic.

Prokletý Olympic

Nejdříve se do New Yorku vydal 14. června 1911 Olympic. Jeho první plavby byly jednoznačným úspěchem a vše nasvědčovalo tomu, že novou vlajkovou loď White Star Line čeká skvělá kariéra. Vše se ale změnilo při páté cestě 20. září 1911, kdy Olympic při proplouvání kolem křižníku Hawke provedl nečekaný manévr a obě lodě se srazily. Olympic při nehodě utrpěl těžké poškození zadního pravoboku a odplížil se zpět do přístavu, pozdější vyšetřování určilo za viníka White Star Line.

Až potud panuje na všech faktech shoda, od okamžiku kolize se ale výklad událostí různí. Podle konspiračních teoretiků Olympic představoval ekonomickou katastrofu – společnost neměla nárok na pojistné a musela opravu lodi financovat ze svého, navíc obří luxusní parník kotvící nečinně v doku nevydělával ani libru.

Společnost ale dostala geniální nápad – loděnice právě dokončily stavbu Titanicu, takže by si obě plavidla tajně prohodila jména. Poškozený Olympic (teď už ale jako Titanic), by se pak při nehodě potopil, takže White Star Line by inkasovala pojistné v plné výši a zahladila tím ztráty. Jediné, co tento plán zkřížilo, byl ledovec.

Jako by to nestačilo, přišli zastánci konspiračních teorií s ještě košatějším vysvětlením, proč musel jít parník ke dnu. Vše měl inscenovat J. P. Morgan, který chtěl použít méně hodnotnou loď, aby se zbavil svých nepřátel a konkurentů účastnících se „první plavby“ do Ameriky. Potvrzuje to údajně skutečnost, že finančník Morgan svou plavbu na „Titanicu“ na poslední chvíli zrušil…

Olympic, anebo Titanic?

Teorii o údajné záměně plavidel má podle konspiračních teoretiků potvrzovat řada skutečností. Společnost například neumožnila před vyplutím prohlídku lodi, aby odborníci nepoznali, že jde ve skutečnosti o Olympic. Klíčový argument pak představují lodní okénka. „Olympic měl stejně jako Titanic původně v příďové nástavbě 14 průzorů, později ale byly přidány další dva. Ty byly na lodi i v březnu 1912,“ tvrdí Steve Hall a Bruce Beveridge, dva badatelé zabývající se osudem Titanicu.

Další badatelé nicméně zpochybňují potopení Titanicu/Olympicu v rámci pojistného podvodu. Lodě stály společnost 7,5 milionu dolarů, zatímco pojistka byla jen na 5 milionů. To by pokrylo jen dvě třetiny nákladů na stavbu lodi. Navíc zaměnit nepozorovaně obě lodi by určitě nebylo tak snadné. Měly sice stejné rozměry, lišily se však v mnoha podstatných detailech. Na Titanicu například našli cestující unikátní kavárnu a podstatně větší restauraci, než jakou nabízel Olympic.

Jak přejet ponorku

A jaký byl vlastně další osud Olympicu? Během první světové války byl rekvírován a pro potřeby armády dopravoval na bojiště v Evropě dohodové vojáky. V posledním roce války byl 12. května 1918 s 9 000 americkými vojáky na palubě zastižen německou ponorkou U-103 v západním vjezdu do Lamanšského průlivu. Ponorka ovšem našla v obřím parníku více než zdatného soupeře. Aby mohla rychle jedoucí plavidlo torpédovat, musela se vynořit. V tu chvíli se dostala do palby děl namontovaných na palubě Olympicu a inkasovala několik zásahů. Rozvášněný Olympic pak ponorku dorazil taranem (najel na ni trupem). Jednalo se zřejmě o jediný případ, kdy si velký zaoceánský parník takto poradil s ponorkou.

ZDROJ: Popular Mechanic