Klíčový moment v léčbě rakoviny přepsal jednou provždy dějiny lidstva

Manželé Marie a Pierre Curie zkoumali jáchymovský smolinec. Na konci 19. století se jednalo o odpad vzniklý při těžbě galenitu. Dnes se to zdá neuvěřitelné, ale manželé Curiovi potřebovali k izolaci jediného gramu chloridu radnatého několik náročných let tvrdé vědecké práce a hlavně 10 tun smolince.

Základní premisa vycházela z předpokladu, že intenzita radioaktivního záření je přímo úměrná obsahu uranu v rudě. Marie Curie-Skłodowská došla k závěru, že existují nerosty, v nichž je záření mnohem vyšší, než v uranu. Tento výsledek pozorování musel logicky vést k závěru, že uranové rudy musí obsahovat další složku, která vykazuje silnější záření než uran. Marii se tak v roce 1910 podařilo přes amalgám izolovat malé množství čistého polonia a zanedlouho i výše zmíněné radium. Jméno nového prvku bylo odvozeno z latinského slova „radius“ – paprsek.

V čistém stavu je radium bílý, těžký a velmi reaktivní prvek, který za tmy vydává modré luminiscenční světlo. Vykazuje tak vysokou radioaktivitu, že může být uchováván pouze pod vrstvou alifatických uhlovodíků jako je např. nafta nebo petrolej, s nimiž nereaguje. Na vzduchu dostává černou barvu.

K pokrytí celosvětové spotřeby radia dnes postačí průmyslově vyrobit jen asi 100g ročně. Zpočátku se radia využívalo k léčbě rakovinových onemocnění, kdy se do nádoru aplikovalo malé množství solí ve formě uzavřených zářičů tvaru jehly. Dnes je radium nahrazeno spíše uměle připravovanými radioizotopy cobaltu (60Co) a cesia (137Cs).

Ironií osudu zůstává, že Marie Curie-Skłodowská sice dala světu prvek a prostředky využitelné při léčbě rakoviny, ale sama v roce 1934 zemřela na anemii, kterou si přivodila prací s radioaktivními látkami.

Přírodní zdroje radia

S ohledem na skutečnost, že všechny izotopy radia podléhají velmi rychle dalšímu rozkladu, jsou přírodní zdroje omezené a všechny se soustředí do lokalit s výskytem uranu a thoria. Manželé Marie a Pierre Curie pracovali s uranovou rudou z dolů v Jáchymově. Později byla ložiska objevena v tzv. karnotilových píscích v Coloradu, v africkém Kongu a kolem Velkých jezer v Kanadě.

Radium je opravdu velmi vzácný kov. Hlavní složkou uranu je tzv. uranit (UO2). V jedné tuně uranitu se nachází přibližně 0,17 g radia.

Kolik stojí radium?

Cena radia vzrostla s jeho využíváním při léčbě rakoviny v první polovině 20. století. Před první světovou válkou stačilo vyrobit „pouhé“ 2g ročně a toto množství stačilo k zajištění prosperity uranových dolů v Jáchymově. Ještě v roce 1921 stál gram radia kolem 250 000 USD. Objevením ložisek v Utahu se roční produkce zvýšila na 10 g a nalezením ložisek v Kongu dosáhlo množství vyrobeného radia dokonce 25 g. Na konci 20. let minulého století se cena pohybovala kolem 50 000 USD za 1g. Otevření dolů v Kanadě v roce 1930 vedlo opět k razantnímu snížení ceny. Dnes se čisté radium prakticky nevyužívá. Určit jeho cenu je tak velmi problematické.

Ocenění nejen pro Marii Curie-Skłodowskou

K největším vědeckým úspěchům Marie Curie Skłodowské patří formulování teorie radioaktivity, stanovení postupů techniky dělení radioaktivních izotopů a objev dvou nových prvků radia a polonia. Osobně také vedla první výzkumy léčby rakoviny.

Bez obav tedy můžeme říci, že výsledky práce Marie Curie Skłodowské zcela zásadním způsobem ovlivnily utváření světa 20. a 21. století. L. Pearce Williams, profesor na Cornellské univerzitě napsal:

„Výsledek Curiiny práce byl epochální. Radioaktivita radia byla tak velká, že nešla přehlédnout. Oponovala principu zachování energie a tím způsobila přehodnocení základů fyziky. Na experimentální úrovni přineslo objevení radia mužům jako Ernest Rutherford zdroje radioaktivity, s nimiž mohli zkoumat strukturu atomu. Jako výsledek Rutherfordových experimentů s alfa-zářením byl poprvé popsán nukleární model atomu. Medicíně nabídlo radioaktivní radium zbraň, se kterou mohla být úspěšně napadena rakovina.“

Za výsledky své práce byla hned dvakrát oceněna Nobelovou cenou. První dostala v roce 1903 za fyziku společně s manželem a Henrim Becquerelem za objev radioaktivity. Další Nobelova cena následovala v roce 1911 za chemii a izolaci čistého radia.

I přes ohromné úspěchy žili manželé Marie a Pierre Curie velmi skromně a většinu cen odmítali. Finanční ocenění věnovali většinou na další výzkum nebo rodině a studentským spolkům. Zcela nečekané rozhodnutí padlo i v případě objeveného postupu izolace čistého radia. Marie Curie si jej záměrně nenechala patentovat, aby za jeho použití nemuseli další badatelé platit. Albert Einstein o této výjimečné ženě mimo jiné řekl: „Marie Curie-Skłodowská byla snad jedinou osobou, kterou nezkorumpovala sláva“.

Zdroj: Nobelprize.org, National Library of Medicine