Rakovina plic: Jak zabíjí a kolik cigaret denně stačí na extrémní zvýšení rizika?

Okolo roku 1900 se na případy rakoviny plic ještě chodili lékaři i medici dívat jako na raritu. Ve dvacátých letech 20. století ale najednou začalo zhoubných nádorů dýchacího ústrojí raketově přibývat a dnes je jedním z nejčastějších karcinomů. Vysvětlení je jednoduché. Může za to obrovský boom kouření cigaret.

Problémem nejsou jen cigarety

Ne každý silný kuřák sice dostane rakovinu plic a kouření není jedinou příčinou, která tohle často smrtelné onemocnění způsobuje, tvrdou pravdou ale je, že drtivá většina lidí s nádorem plic, přesněji 70 procent, jsou kuřáci. Lékaři během let a díky mnoha studiím dokázali stanovit celkem přesně počet cigaret, který u člověka riziko karcinomu plic dokáže extrémně zvýšit. To číslo je 150 tisíc.

Možná se vám to zdá hodně, ale není – stačí od 18 let vykouřit průměrně 15 cigaret denně a na 150 tisících se ocitnete už v pětačtyřiceti. A ruku na srdce, většina silných kuřáků zvládne za den cigaret daleko, daleko víc.

Další metodou, jak si spočítat, že nám rakovina plic hrozí, je s pomocí takzvaných balíčkoroků. Pokud průměrně kouříte krabičku denně, za každý rok, kdy tomu tak bylo, si započítejte jeden balíčkorok. Pokud kouříte půl krabičky denně, dosáhnete jednoho balíčkoroku za dva roky, pokud dvě krabičky denně, bude vám na jeden balíčkorok stačit půl roku. Když si spočítáte své balíčkoroky a přičtete k nim aktuální věk, neměli byste dostat číslo vyšší než 70. Pokud vám vyšlo víc, riziko vzniku rakoviny plic je u vás už velmi vysoké.

Kromě kouření, a to i toho pasivního, které je úplně stejně rizikové jako kouření aktivní, způsobují rakovinu plic i škodlivé látky vznikající při hoření dřeva, uhlí nebo biomasy, azbest nebo třeba radon. Svou roli občas sehraje i genetika. U zvířat se povedlo prokázat souvislost mezi karcinomy plic a některými viry. A pak je tady i otázka znečištěného ovzduší, o jehož souvislosti s plicními nádory zatím existuje jen málo skutečně přesvědčivých materiálů.

Jak zabíjí rakovina?

Rakovina plic není nebezpečnější než ostatní rakoviny. Stejně jako u jiných karcinomů tady platí, že pokud se na ni přijde včas, dá se vyléčit. Přesto ale patří mezi ty největší zabijáky, ročně jí v Česku podlehne víc než 5 tisíc lidí. Málokdo ji totiž na sobě pozná. Jejím hlavním projevem je kašel a ten je u kuřáků na denním pořádku i bez ní; jeho charakter se sice postupně mění, když se stává dráždivějším, mnoho lidí ale zpozorní až v momentě, kdy začnou vykašlávat krev. Další příznaky, jako je bolest na hrudi, opakující se záněty plic, chrapot, problémy s polykáním, úbytek na váze nebo únava, jsou už většinou znamením pokročilého stadia nemoci.

Neléčený nádor začne rychle tvořit metastázy – tedy sekundární nádory – všude po těle, které mohou způsobovat další nepříjemné příznaky. Původní nádor, ten v plicích, mezitím dál roste; prorůstá do pohrudnice, svalstva, žeber, do hrudní stěny… pacienti mají velké bolesti, často se bez nich nemohou ani nadechnout. V tomhle stadiu nemoci už pro ně lékaři většinou nedokážou mnoho udělat, nezbyde jim než tlumit bolest a zkoušet prodloužit čas, který nemocnému ještě zbývá.

Léčba existuje, pomáhá ale jen zpočátku

Pokud se ale na rakovinu plic přijde včas, kupříkladu díky preventivnímu vyšetření a rentgenu hrudníku, je to nadějné. Nádor se v počátečních stadiích dá často odstranit chirurgicky, na některé typy pak dobře zabírá chemoterapie a radioterapie. Kromě výše uvedeného je ještě dostupná relativní novinka, biologická léčba, která působí přímo na nádorové buňky, což je také důvod, proč u ní je daleko méně vedlejších účinků. Je ale také finančně náročnější.

Bohužel však stále platí, že prvních pět let od diagnózy přežije jen 15 procent pacientů. Díky včasné diagnóze a operaci se to povedlo třeba našemu prvnímu polistopadovému prezidentovi, Václavu Havlovi. Nemocí také trpěla oblíbená herečka Libuše Šafránková a podlehl jí i Paul Newman nebo Walt Disney.

Zdroj: Mayoclinic.org, Nhs.uk