Extrémní vedra zabijí člověka nečekaně rychle. Teplota kolem 35 °C už je závažný problém

Máme tendenci brát letní vlny veder na lehkou váhu – vždyť v létě má být teplo, že? Následky pro lidský organismus jsou však mnohem závažnější, než jsme ochotní si přiznat, a pocením to zdaleka nekončí. Jen v USA zemře každoročně v důsledku veder více lidí než kvůli tornádům, záplavám a zemětřesením dohromady. Ba co víc, evropské vlně veder ze srpna roku 2003 je přičítán nárůst úmrtí o alarmujících 70 000 oproti předchozím rokům. A podle britských dat se počet úmrtí na infarkty a mrtvice v důsledku vysokých teplot začíná zvyšovat už při překročení hranice 26 °C. Jak přesně tedy vysoké venkovní teploty na naše tělo působí?

Teplo versus lidské tělo

Standardní teplota lidského těla je 37 °C, a pokud se teplota okolního prostředí začne tomuto číslu blížit, nastává dobře známé pocení. Tenké cévy v kůži známé jako kapiláry se začnou roztahovat a vylučování potu vede k ochlazování povrchu těla. Potud se jedná o zcela přirozený regulační mechanismus těla. Jestliže je však ve vzduchu příliš vlhkosti anebo okolní teplota začne přesahovat hranici zhruba 35 °C, přestává ochlazování krve pomocí pocení fungovat – a tělo začíná panikařit.

Nárůst okolní teploty o půl stupeň Celsia se u člověka projeví zrychlením tepu o zhruba deset úderů za minutu. Krevní systém pracuje naplno, může dojít i k závratím, svalové únavě, bolení hlavy, nevolnostem, křečím i zvracením. Při teplotách kolem 40 °C může dojít k selhání orgánů a poškození buněk – právě toto přehřátí známe pod názvy úžeh (z přímého slunečního svitu) či úpal (z vystavení vysokým teplotám).

Čtěte více: 5 nejteplejších míst světa aneb vedro jako v pekle. Rekordman není jen jeden

V této fázi u někoho dochází i k zastavení pocení a kůže se naopak vysušuje. Objevují se halucinace či svalové záškuby. Nejvíce ohroženým orgánem jsou ledviny a zastavením jejich činnosti se znemožní přirozené vylučování toxinů, které tím pádem zůstávají v těle – katastrofálním důsledkem může být i otrava krve. Selhání orgánů navíc může vést k doživotní nutnosti dialýzy. U těchto případů extrémního přehřátí je potřeba vyhledat lékařskou pomoc, jinak v horizontu pouhých několika hodin hrozí smrt.

Nepříznivé vyhlídky

Podle několik let staré studie Camila Mory, kolumbijského docenta geografie, mohou být kolem roku 2100 vystaveny tři čtvrtiny světové populace desítkám nebezpečně horkých dnů každý rok. Klimatické změny se tedy v této souvislosti nejeví jako neurčitý abstraktní problém, nýbrž jako zcela konkrétní riziko pro lidské zdraví. A pokud trpíte kardiovaskulárními problémy, cukrovkou či podobnými obtížemi, rizika se ještě zvyšují.

Dlouhodobé oteplování planety a zvyšující se počet extrémně horkých dnů tedy nepředstavují jen další důvody k chytání bronzu na koupališti, nýbrž představují i riziko pro naše těla, jež jsou překvapivě náchylná reagovat i na zdánlivě mírné zvýšení okolní teploty.

ZDROJ: Time