Děti stále zabíjí neuvěřitelně rychle. Jak přesně usmrcuje obávaná malárie?

V roce 1897 britský lékař Ronald Ross objevil v zažívacím traktu komára nenápadného parazita a prokázal tak, že obávanou malárii nezpůsobuje „špatný vzduch“ (italsky mal aria) zapáchajících bažin, ale přenáší ji právě tento otravný hmyz. Díky tomuto objevu mohlo lidstvo konečně začít s tímto onemocněním bojovat. Ještě jsme ale stále nevyhráli.

Parazit napadá červené krvinky

Infikované samičky komára rodu Anofeles, které na lidské krvi s gustem hodují vždy po setmění, přenášejí celkem 4 parazity způsobující malárii. Na tom, který z nich člověka zrovna napadl, rozhodně záleží. Závisí na tom totiž, za jak dlouho onemocní a s jak těžkou formou se bude jeho tělo potýkat. Malárii můžete dostat třídenní, čtyřdenní anebo tropickou. A ačkoli žádná z nich není vůbec příjemná, ta poslední je velmi často smrtící.

Začíná to jako obyčejná chřipka. Bolesti hlavy, svalů, kloubů, někdy se přidá i nevolnost a zvracení. Jenže parazit se tou dobou už dostal do jater. Je tak drobný, že dokáže proniknout do červených krvinek a tam se množí, dokud krvinka pod jejich náporem doslova neexploduje a neuvolní je do krevního řečiště, kde napadají další a další krvinky. Přichází malarický záchvat.

První je na řadě zimnice. Chlad a třesavka ale netrvají dlouho, zhruba patnáct minut nato je vystřídá vysoká horečka. Tak vysoká, že malárii kdysi používali jako léčbu na syfilis. Žár v těle malarického pacienta neměly bakterie šanci přežít. Ta trvá několik hodin a po jejím opadnutí se člověk většinou neuvěřitelně zpotí. Pokud malárii neléčíme, tyhle nepříjemné záchvaty se pravidelně opakují.

U tropického druhu malárie se červené krvinky navíc mají tendenci přilepit ke stěně cév a postupně je ucpávají. Dochází tak k poškození mozku, ledvin a dalších životně důležitých orgánů.

Nadějnou vakcínu už dostalo přes milion dětí

Inkubační doba může být velmi krátká, například v řádu dní, nebo naopak hodně dlouhá, okolo 6 týdnů. Děti dokáže malárie bohužel zabít až neuvěřitelně rychle. Ne náhodou tvoří drtivou většinu z víc než 400 tisíc lidí, kteří na tuto zákeřnou nemoc ročně zemřou. Očkování proti ní existuje zatím jen velmi krátce, schválili jej v říjnu roku 2021, a ne náhodou WHO doporučila přednostně očkovat právě děti z rizikových oblastí subsaharské Afriky, na níž připadá 90 procent všech malarických úmrtí.

Na drahá antimalarika, kterými infekci léčí ve světě, tam peníze rozhodně nezbývají. Nemohou si tam většinou dovolit ani základní ochranné prostředky proti komárům, jako repelenty či moskytiéry. Kvůli opakujícím se těžkým záchvatům neléčené nemoci jsou tam proto mnozí upoutaní na lůžko, nemohou pracovat a potřebují častou péči, kvůli čemuž region ekonomicky strádá ještě víc. Očkování má potenciál tohle změnit. Je proto možné, že se konečně povede boj, který před 125 lety začal objevem Ronalda Rosse, konečně vyhrát.

Zdroj: Lékaři bez hranic