Objevíme mimozemský život? Lidstvo zkoumá těleso, které má všechny předpoklady

Z vesmíru Saturnův měsíc Enceladus vypadá extrémně nehostinně. Jeho lesklý, ledový povrch zdobí praskliny a krátery, ze kterých kryovulkány chrlí krystaly ledu. Jak ale ukázal nový výzkum dat získaných ze sondy Cassini, pokud je někde ve Sluneční soustavě život podobný tomu na planetě Zemi, bude to právě tam.

Základní přenašeč energie

Cassini se na svou 20letou cestu vydala v roce 1997 a k Saturnu dorazila 7 let poté. V okolí tohoto plynného obra pak strávila dalších třináct let, než ji jako vysloužilou nechali inženýři z NASA zničit v Saturnově husté atmosféře. Před svým zánikem okolo Enceladu proletěla hned několikrát a v roce 2005 se jí dokonce podařilo zachytit ledové krystalky, které do vesmíru vyvrhl jeden z jeho mocných gejzírů.

Mohlo by vás zajímat: První život Sluneční soustavy zřejmě nevznikl na Zemi. Nové poznatky ukazují na překvapivou planetu

Odborníci tehdy primárně zkoumali anorganické i organické složky krystalků, v roce 2017 ale dostali grant, díky němuž mohli data prozkoumat o dost podrobněji. A vyplatilo se. Ve vzorcích totiž našli fosfor ve formě soli: fosforečnany.

Fosfor je jeden ze šesti klíčových prvků, které nám známé formy života potřebují k existenci. Ty ostatní jsou uhlík, vodík, dusík, síra a kyslík. „Tyhle prvky, pokud je zkombinujete do různých organických molekul, umožní biochemii, tedy aby nastaly takové reakce, které buňky potřebují, aby zůstaly naživu,“ vysvětlila serveru Popular Science astrobioložka z NASA, Morgan Cable.

Fosfor je základ molekuly DNA, je nepostradatelnou součástí buněčných membrán a adenosintrifosfátu, který poskytuje buňkám energii. Veškerý život, který známe, molekuly fosforu jako přenašeče energie využívá.

Jaké organismy mohou Enceladus obývat?

Fosfor se dosud nepovedlo najít v žádném oceánu kromě toho pozemského. Enceladus je chemicky odlišný od Země, tamní oceán například neobsahuje sůl (tedy chlorid sodný) jako na Zemi, ale látku, kterou z kuchyně známe jako jedlá soda – hydrogenuhličitan sodný. Přesto by v jeho vodách mnoho pozemských mořských organismů klidně přežilo. Není proto divu, že vědci z NASA momentálně vyvíjejí obrovského robotického hada, s pomocí kterého chtějí do oceánu pod Enceladovým povrchem proniknout.

Přečíst si o něm můžete zde: Unikátní hadí robot bude hledat mimozemský život u Saturnu. Fascinující sonda umí neskutečné věci

Pravděpodobnost, že tam najdeme skutečně vyvinutý život, jako jsou ryby, chobotnice, či dokonce ještě něco většího, je ale malá. Důvodem je, že energie, kterou by molekuly fosforu mohly distribuovat, je tam nedostatek. Zatímco na Zemi energii organismy získávají fotosyntézou ze slunečního světla a pak se šíří potravním řetězcem vzhůru, na Enceladu bude hlavním zdroj spíš geotermální energie a vědci si myslí, že ta by velké organismy neuživila.

Zdroj: Nature