Kde se nachází mimozemský život? Odpovědět může červený trpaslík
Život z vesmíru (3) – Červený trpaslík
Přestože se nám zatím nepodařilo objevit inteligentní život mimo Zemi, překvapivě je naše galaxie plná hvězd, které mají k rozvoji života předpoklady. Které hvězdy mohou nabídnout obyvatelné planety?
Aby mohl život vzniknout u hvězdy, jako je naše Slunce, musí se planety „trefit“ do správné vzdálenosti. Základem života na planetě je totiž voda, jejíž výskyt závisí právě na tom, jak daleko od své hvězdy se planeta nachází. Když je moc blízko, voda se vypaří, když moc daleko, změní se v led. Při ideální vzdálenosti zůstane voda v kapalném stavu a život může vzkvétat. V případě naší planety můžeme mluvit o velkém štěstí, že tu správnou vzdálenost máme, naše galaxie je ale plná hvězd, kde by šance na život mohla být vyšší.
Bily trpaslik Zdroj: Profimedia.cz
Zatmění Slunce Zdroj: iStock
Slunce Zdroj: iStock
Částečné zatmění Slunce Zdroj: Getty Images
Vesmír má za sebou mohutnou explozi Zdroj: Getty Images
Když se hroutí hvězda, pocítí to celá galaxie Zdroj: iStock
Bily trpaslik Zdroj: Profimedia.cz
Zatmění Slunce Zdroj: iStock
Slunce Zdroj: iStock
Částečné zatmění Slunce Zdroj: Getty Images
Vesmír má za sebou mohutnou explozi Zdroj: Getty Images
Když se hroutí hvězda, pocítí to celá galaxie Zdroj: iStock
Menší hvězda, lepší spalování
Takzvaný červený trpaslík je o dost menší typ hvězdy než Slunce, jeho teplota je až o 2 000 °C nižší. Jak se ale můžete dozvědět v pořadu Život z vesmíru na Prima Zoom, právě proto, že jsou tyto hvězdy chladnější, můžeme zde spíše předpokládat existenci života. Červení trpaslíci mají navíc o dost větší životnost než větší hvězdy, a to díky své schopnosti snadněji převádět vodík.
Hvězdy jako naše Slunce nejsou kompletně vodivé, takže spálí jen 10 % vodíku ve svém jádru. Poté začnou spalovat vodík z vnějších vrstev, což povede k termonukleární reakci. Hvězda poté expanduje a pohltí vše v dosahu. Odhaduje se, že naše Slunce tento osud potká cca za 5 miliard let.
Široký výběr
Červený trpaslík je mnohem vodivější a spotřebuje všechen vodík ve svém jádru. Díky tomu nemusí stahovat do jádra vodík z vnějšku a tím vydrží o pár miliard let déle. Nakonec se stane menším a žhavějším, změní se v modrého trpaslíka a skončí jako bílý trpaslík.
Život u červeného trpaslíka však nemusí být dvakrát bezpečný, malé hvězdy jsou totiž náchylné k obrovským erupcím. I tak se ale možnost mimozemského života předpokládá právě u červených trpaslíků a stále se mezi nimi hledá vhodný kandidát. Možností je dost, mezi červené trpaslíky se totiž řadí až tři čtvrtiny hvězd v Mléčné dráze.
Zdroj: Encyclopedia Britannica
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
