Úžasné video ukazuje, jak vznikaly první hvězdy. Od těch dnešních se výrazně lišily
Vesmír začal přibližně před 13,7 miliardami let Velkým třeskem, který vytvořil vodík a helium, stopová množství lithia a možná také beryllium. Hmota se začala shlukovat a prostřednictvím gravitace přitahovat stále více materiálu. Jako první se zřejmě začala hromadit takzvaná temná hmota – tak trochu tajuplná látka, kterou se ještě nepodařilo přímo detekovat.
Asi 150 milionů let po Velkém třesku se temná hmota propojila s běžnou hmotou, v prvé řadě s vodíkem a heliem. Jak uvádí dokument Obnažený vesmír, který můžete vidět každé pondělí večer na Prima ZOOM, vznikaly hustší oblasti, které astronomové nazývají „mini halo“. Název je ovšem poněkud zavádějící, protože tyto shluky hmoty měly hmotnost asi milionkrát větší než naše Slunce.
Vlivem rostoucích přitažlivých sil hustší oblasti gravitačně kolabovaly, přičemž se v jejich středech zvyšovala teplota až na 2 000 °C. Zároveň se molekulární vodík štěpil na jednotlivé atomy a teplota dál rostla na 3 000 °C. To už vodík ionizoval a 200 milionů let po Velkém třesku vznikaly zárodky prvních protohvězd. V jejich jádru postupně teplota přesáhla několik milionů stupňů, což vyvolalo termojadernou reakci.
Tři generace hvězd
Hvězdy první generace jsou kvůli obsahu temné hmoty označované za „temné hvězdy“, přestože zcela jistě velmi jasně zářily. Vyznačovaly se nulovou metalicitou, tedy žádným obsahem jiných prvků než vodíku a helia. Pojem metalicita svádí k představě, že ve hře byly jen kovové prvky. V astronomii se ale v této souvislosti za „kovy“ považují všechny prvky mimo vodíku a helia, tedy například i kyslík nebo uhlík.
Snímek zachycující supernovu SN 1006 Zdroj: ČTK
Zničí náš svět supernova? Zdroj: iStock
Supernova 1987A Zdroj: NASA
Sluneční skvrny znepokojují vědce Zdroj: iStock
Ilustrace propojenosti vesmíru Zdroj: Getty Images
Za rozpínání vesmíru může temná energie Zdroj: Profimedia.cz
Jak dlouho se vesmír vydrží rozpínat Zdroj: Profimedia.cz
O vesmíru toho hodně nevíme Zdroj: Profimedia.cz
NASA ukázala snímky z teleskopu Jamese Webba. Na tomto je zachycena velmi jasná hvězda uprostřed mlhoviny NGC 3132. Zdroj: AP
NASA ukázala snímky z teleskopu Jamese Webba. Na tomto je NGC 3132 také známá jako Eight-Burst Nebula. Jedná se o planetární mlhovinu v souhvězdí Plachet, kterou se povedlo vůbec poprvé zaznamenat v takovémto rozlišení. Zdroj: AP
Mlhovina Carina Zdroj: AP
Snímek zachycující supernovu SN 1006 Zdroj: ČTK
Zničí náš svět supernova? Zdroj: iStock
Supernova 1987A Zdroj: NASA
Sluneční skvrny znepokojují vědce Zdroj: iStock
Ilustrace propojenosti vesmíru Zdroj: Getty Images
Za rozpínání vesmíru může temná energie Zdroj: Profimedia.cz
Jak dlouho se vesmír vydrží rozpínat Zdroj: Profimedia.cz
O vesmíru toho hodně nevíme Zdroj: Profimedia.cz
NASA ukázala snímky z teleskopu Jamese Webba. Na tomto je zachycena velmi jasná hvězda uprostřed mlhoviny NGC 3132. Zdroj: AP
NASA ukázala snímky z teleskopu Jamese Webba. Na tomto je NGC 3132 také známá jako Eight-Burst Nebula. Jedná se o planetární mlhovinu v souhvězdí Plachet, kterou se povedlo vůbec poprvé zaznamenat v takovémto rozlišení. Zdroj: AP
Mlhovina Carina Zdroj: AP
Protohvězdy tvořené pouze vodíkem a heliem se postupně měnily v explodující supernovy, které při svém zániku vytvářely malé množství „kovů“ pro následující generaci hvězd. I ta ale zanikla, aby dala vzniknout dnešním hvězdám s mnohem vyšší metalicitou, než měly hvězdy druhé generace.
Naše mladé Slunce
Od Velkého třesku uplynulo přibližně 560 milionů let, když se do té doby temným vesmírem začalo šířit světlo prvních stálých hvězd. Naše Sluneční soustava je v tomto ohledu extrémně mladá. Vznikla asi 9 miliard let po Velkém třesku a její stáří se odhaduje přibližně na 4,6 miliardy let. Podle posledních propočtů je Slunce jen jednou z přibližně 100 miliard hvězd Mléčné dráhy a nachází se asi 25 000 světelných let od středu této galaxie.
ZDROJ: Space.com
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
