Jak rychle se pohybují planety sluneční soustavy? Nové video ukazuje srovnání

Brilantní video ukazuje, jak rychle se pohybují všechny planety sluneční soustavy

Sluneční soustava Zdroj: iStock

Bývalý astronom z NASA představil názorné video. Pravidla pohybu těles fungují univerzálně a dají se aplikovat v celém vesmíru.

Ačkoliv se to nemusí ze Země zdát, naše planeta se řítí vesmírem rychlostí, kterou si možná ani nedokážete představit. Jen si zkuste uvědomit, že oblétáme Slunce rychlostí přibližně 24 kilometrů za sekundu, díky čemuž byste se například z Prahy do Brna dostali za pouhých 8 sekund. Teoreticky a bez nutnosti použít dálnici D1. Jak jsou na tom ale ostatní planety a které se pohybují nejrychleji? Otázkou, která je všem, kdo mají rádi fyziku, poměrně jasná, se zabýval bývalý astronom z NASA James O'Donoghue, momentálně pracující pro Japonskou národní vesmírnou agenturu – a v názorném videu přinesl tolik potřebný kontext.

Video sdílel na Twitteru a demonstruje v něm jedno ze základních pravidel, které platí v celém vesmíru. Čím je jedno těleso blíž většímu, tím rychlejší je jeho pohyb díky gravitačnímu zrychlení. Takže vás už zřejmě nepřekvapí, že nejrychleji se pohybující planetou v naší sluneční soustavě je Merkur, zatímco nejpomalejší Neptun, vyjmeme-li z výčtu planetku Pluto. Co se týče konkrétních rychlostí, názorně jsou vidět ve videu výše, jen pro zajímavost ale doplňujeme, že Merkur zvládá přibližně 47,4 kilometrů za sekundu a Neptun „pouhých“ 5,4 kilometrů za sekundu.

To samé pravidlo (a tudíž i předpoklad) pak lze uplatnit například i na úrovni měsíců jednotlivých planet, z nichž je nejrychlejší Metis. Jde o nejbližší měsíc největší planety naší soustavy – Jupiteru –, který se pohybuje rychlostí přibližně 31,5 kilometrů za sekundu. A – nyní už bez překvapení – můžeme to stejné prohlásit třeba i o asteroidu, jenž se pohybuje blízko Slunce. Ten nejrychlejší je asteroid 2021 PH27, který se kolem naší nejbližší hvězdy pohybuje v ještě těsnější vzdálenosti než Merkur, a jde tudíž o nejrychlejší těleso tohoto typu, které je nám známo.

Zmíněný James O’Donoghue se nicméně zabývá také pohybem prstenců kolem Saturnu, které logicky vykazují stejný trend jako jakákoliv jiná orbitující tělesa. S ikonickou planetou naší soustavy se nicméně pojí jistý problém, a to je postupné stahování nejbližších prstenců do atmosféry a k povrchu planety, čímž dochází k ničení prstenců a je pravděpodobné, že ve velmi vzdálené budoucnosti všechny ledové krystalky a drobné části hornin tvořící prstence jednoduše zmizí.

Zdroj: IFL Science