Horko zabije skoro 500 tisíc lidí ročně. Tady je návod, díky kterému se mezi ně nepřidáte
Jak vysoké teploty škodí lidskému zdraví
O tom, že jsou vysoké teploty pro člověka nebezpečné, není zřejmě nutné nikoho dlouze přesvědčovat. Na celém světě horko zabije každý rok téměř půl milionu lidí a se zvyšujícími se výkyvy globálního klimatu toto číslo spíše poroste. Jak vlastně vysoká teplota zabíjí a co dělat, aby se vaše jméno neocitlo na seznamu obětí?
Na vysokou okolní teplotu reaguje každý jedinec trochu jinak, důležité je nástup příznaků hrozících zdravotních potíží včas zaregistrovat. Mezi první varovné signály patří bolest hlavy, závratě, otupělost a pocit celkové nepohody. „Při vysoké teplotě se více potíme, trpíme dehydratací, snižuje se naše schopnost soustředit se, zvyšuje se hustota krve, což přináší větší nároky na krevní oběh, zhoršuje se prokrvení periferie a mozku. U starších lidí roste riziko infarktu myokardu či mozkové mrtvice. S celkovou nepohodou je spojený stres a také snížení pracovní výkonnosti,“ uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ).
Přečtěte si také: Začal nejteplejší týden roku. Kde bude až 37 °C a jak se Praha chrání před požáry?
Podle odborníků ještě horší než extrémní horko je vedro v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu. „Právě takové počasí je pro lidi nejnebezpečnější. To znamená, že čím vyšší je vlhkost vzduchu, tím menší teplotu snese lidský organismus. Jedna z vědeckých studií definovala, že pokud je vlhkost vzduchu na minimu a vzduch je suchý, dokáže lidské tělo přežít i teploty kolem 50 °C. Ovšem v totálně vlhkém prostředí stačí, aby se teplota vzduchu vyšplhala ke 31 °C a dochází k vážnému přehřátí organismu,“ varuje SZÚ.
Klíčová role tekutin
S vysokou okolní teplotou lidské tělo bojuje několika způsoby. Tím hlavním je vylučování potu, jehož úkolem je ochladit pokožku. Zároveň je do kůže přesměrováno více krve, což opět slouží k odvodu tepla z povrchu těla.
Obojí má ale pro organismus své důsledky a nelze na ně dlouhodobě spoléhat. Pocením ztrácí tělo tekutiny, což bez včasného a dostatečného přísunu vody může způsobit dehydrataci a selhání ledvin. Směrování krve do povrchových částí těla vede k poklesu tlaku krve a zvýšení srdeční frekvence. Srdce, které při normální teplotě bije například 60x za minutu, se najednou musí dostat třeba na 110 úderů za minutu. Tato zátěž pak zvyšuje riziko infarktu.
Méně krve a tím i kyslíku ve vnitřních orgánech může mít i další důsledky. Pokud na člověka horko působí příliš dlouho, zvýší se například propustnost střev. „To znamená, že nepříjemné látky, jako jsou endotoxiny, které normálně zůstávají ve střevech, z nich začnou unikat a dostávají se do krevního oběhu,“ vysvětluje Ollie Jay, který se na univerzitě v australském Sydney zabývá účinky vysokých teplot na lidský organismus. Střevní toxiny mohou aktivovat bílé krvinky, jež začnou vetřelce napadat a vytvářet krevní sraženiny. Ty pak mohou vést k selhání více orgánů a následné smrti.
❗️"Konečně normální léto!" "Takové teploty byly za mého mládí normální, hlavně strašit!" "Výstrahy když je 32 °C? Vždyť jsou to normální a příjemné teploty!"
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) July 2, 2025
👉Výše jen pár hodnocení, která se mohou v prostředí sociálních sítí vyskytovat. Kde ale končí lidská selektivní a velmi… pic.twitter.com/6B5hzBWT68
Jak vysoká teplota je už nebezpečná?
Zpozornět bychom měli ve chvíli, kdy se okolní teplota přiblíží teplotě lidského těla, což je někde kolem 36,5 °C. Pokud podobně jako v prvním prázdninovém týdnu 2025 venkovní teploty atakují 37 °C a dále rostou, začne se tělo aktivně ochlazovat. V tu chvíli je důležité obranu organismu posílit. SZÚ doporučuje vypít nejméně 2-3 litry tekutin za den a při tělesné aktivitě každou hodinu 2-4 sklenice.
Mohlo by vás také zajímat: Středozemní moře je nebezpečně teplé. Může to rozpoutat zkázu v celé Evropě, včetně Česka
Pokud dojde k přehřátí (známe ho také jako úpal) a teplota těla vzroste nad kritických 40 °C, je potřeba postiženého člověka okamžitě přemístit do stínu a aktivně jej ochlazovat. „Postiženého například otírejte houbou či ručníky namočenými ve studené vodě, zabalte ho do chladného vlhkého prostěradla, zapněte ventilátor, pokud snese, lze použít i chladnější sprchu,“ radí SZÚ. V takovém případě je nezbytné volat rychlou lékařskou pomoc.
Zdroj: SZÚ, The Guardian, NPR, Lancet
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
