Za život na Zemi vděčíme smrti hvězdy. Podívejte se na její gigantickou destrukci
Obnažený vesmír II (2) - Supernova
Jedna z největších událostí ve vesmíru bývá spojována s katastrofou. Zároveň ale podobným událostem vděčíme za svou existenci.
Výraz „nova“ se vžil pro označení hvězdy, která začala jasně zářit na obloze. Mělo se totiž za to, že jde o novou hvězdu. Výraz se nezměnil ani poté, co se ukázalo, že opak je pravdou a jasně zářící hvězda je ve skutečnosti na konci svého života. Přidala se jen předpona „super“ pro případy, že výbuch hvězdy uvolňuje mnohem více energie. Jak k takovému výbuchu hvězd dochází?
Supernova ničící planetu (ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Exploze ve vesmíru Zdroj: Getty Images
Kepler a jeho supernova Zdroj: Profimedia.cz / NASA
Zničí náš svět supernova? Zdroj: iStock
Snímek zachycující supernovu SN 1006 Zdroj: ČTK
Supernova 1987A Zdroj: NASA
Ze smrti supernovy se rodí život
Hvězdy si udržují určitou nejistou rovnováhu, kterou komplikují divoké procesy. Energie z rozpáleného jádra se dere ven na povrch, čímž brání jádro proti gravitaci, která naopak vše stlačuje k němu. Energie, jež se tlačí ven, ale nakonec vyprchá a přestane gravitaci bránit. Ta následně jádro rozdrtí a dojde k explozi, kterou názorně uvidíte v seriálu Obnažený vesmír na Prima Zoom. Vnější vrstvy mohou držet explozi až 10 hodin, poté dojde k největší explozi ve vesmíru a hvězda se stane supernovou.
Následná exploze vytvoří rázovou vlnu, která se šíří do okolního prostoru a interaguje se zbytky supernovy a mezihvězdnou hmotou. Právě takové exploze jsou zdrojem prvků těžších než železo. Hvězdným explozím vděčíme třeba za zinek, zlato či uran. Těžké prvky vzniklé explozí supernovy obohacují molekulární mračna, v nichž se tvoří nové hvězdy. Změna v supernovu tedy nemusí nutně znamenat jen zkázu, v případě naší planety byl díky tomuto jevu utvořen život tak, jak ho známe.
Zdroj: NASA