24. července 2022 06:00

Co můžete v létě sledovat na noční obloze? Úžasné barevné hvězdy, Mléčnou dráhu nebo svítící oblaka

Stačí zvednout hlavu. Čeká vás oslnivý pás Mléčné dráhy, jasně zářící hvězdy tvořící známá i jen tušená souhvězdí, shluky galaxií, svištící satelity a při troše štěstí i fantastickými barvami vyvedená noční oblaka.

Padá hvězda? Ne, to je jen satelit. Sledovat noční oblohu patří k nejzábavnějším činnostem léta. Zvlášť když víte, na co se díváte.

Desítky družic za hodinu

Jak uvádí Hvězdárna a planetárium Brno, poznat na obloze umělou družici není obtížné. „Vypadá jako světlý bod, který pozvolna a nehlučně letí mezi hvězdami. Družice nemají žádná navigační světla, udržují směr letu a nezůstávají za nimi žádné stopy. Při vstupu do zemského stínu z oblohy zvolna zmizí, někdy se také otáčí a pak mění jasnost či rovnou poblikávají,“ vysvětluje astronom Jiří Dušek.

Času na pozorování družic máte dost – i ten nejrychlejší satelit procestuje celou oblohu nejdřív za několik minut. Při pohledu ze střední Evropy ještě dlouho po letním slunovratu neklesá Slunce hluboko pod obzor, takže dobře osvětluje i satelity pohybující se po nižších oběžných drahách do 600 km nad zemí. Těch je přitom většina, takže zahlédnout můžeme i několik desítek družic za hodinu.

Nemalou část „satelitního provozu“ na noční obloze má na svědomí systému Starlink Elona Muska. Ne vždy se mu ale podaří. Následující video ukazuje trosky druhého stupně rakety Falcon 9 vypuštěné 4. března 2021 s další várkou družic Starlink, který nezvládl návrat na Zemi a 25. března 2021 takto efektně shořel v atmosféře.

Nejjasnější hvězdy

Nejjasnější hvězdou letní oblohy je modrobílou barvou zářící Vega v souhvězdí Lyry. „Najdeme ji vysoko na obloze, téměř přímo nad našimi hlavami. Vega patří mezi nejbližší hvězdy, její vzdálenost je pouhých 25 světelných let,“ komentuje hvězdné noční divadlo park tmavé oblohy Dark Sky Beskydy.

Vlevo vedle Vegy se nachází další jasná hvězda, a to Deneb v souhvězdí Labutě vzdálený téměř 1 700 světelných let od Země. Pod Vegou pak uvidíte hvězdu Altair ze souhvězdí Orla. Vega, Deneb i Altair tvoří na letní obloze nápadný trojúhelník, přes který se táhnou zřetelná oblaka Mléčné dráhy. Podle parku tmavé oblohy je přímo uprostřed tohoto trojúhelníku viditelná středně jasná hvězda. Jmenuje se Albireo a představuje hlavu Labutě.

Pokud vaši pozornost nízko nad jižním obzorem upoutá výrazná načervenalá hvězda, právě jste objevili Antares. Leží v souhvězdí Štíra a je asi 550 světelných let od nás. Jen kousek vlevo vedle Antara se navíc díváte do středu naší galaxie, který se ukrývá za masou hvězd, mezihvězdného prachu a plynu.

Záhadná noční oblaka

Už od počátku léta je možné po západu Slunce pozorovat takzvaná noční svítící oblaka. Vypadají jako vějířovité mraky se stříbřitým zabarvením, se skutečnými mraky ale nemají nic společného.

Podle Hvězdárny a planetária Brno se tyto útvary tvoří v nejchladnější části zemské atmosféry ve výšce kolem 80 kilometrů, za teploty −120 stupňů Celsia a při milionkrát menším tlaku než u hladiny moře. „Pravděpodobně se jedná o mikroskopické prachové částice pokryté ledem, které se sem dostaly buď po vulkanických explozích či z kosmického prostoru v podobě pozvolna snášejících se mikrometeoritů. Skutečný původ je však stále nejistý – není totiž vyloučeno, že se až do exploze sopky Krakatoa v roce 1883 vůbec nepozorovala,“ komentuje tento efektní jev astronom Jiří Dušek.

Pohled do Mléčné dráhy

Bezkonkurenčně největší podívanou nabízí v létě Mléčná dráha. Stříbřitý pás naší domovské galaxie se táhne přes celou oblohu a nabízí pohled na hvězdokupy, které tvoří stovky teprve několik milionů let starých žhavých hvězd. V Mléčné dráze ale můžeme vidět i mnohem starší planetární mlhoviny, které jsou pozůstatkem zaniklých hvězd. Samotná Mléčná dráha je vlastně spirální mlhovina tvořená 100–400 miliardami hvězd. Mapu Mléčné dráhy s polohou našeho Slunce můžete ve vysokém rozlišení vidět tady.

Mléčná dráha fascinuje nejen v našich zeměpisných šířkách. Takto ji na vrcholu havajské sopky Mauna Kea (4 205 m, s podvodní částí 10 205 m) během expedice NOIRLab zachytil na jaře 2022 fotograf a astronom Petr Horálek.

Na vrcholu Havaje :) ------------- On the top of Hawai'i :)

Posted by Petr Horálek on Wednesday, July 20, 2022

Světelné znečištění

Pokud pasete po opravdu silném zážitku nebo třeba chcete jen pořídit dobrou fotografii noční oblohy, vyplatí se sledovat mapu světelného znečištění. Z geografických a historických důvodů nabízí zřejmě nejlepší podmínky Šumava, špatně na tom není ani západočeské Manětínsko nebo beskydská oblast na Zlínsku. Mapu jasu noční oblohy nad ČR, kterou zpracovala Odborná skupina pro tmavé nebe při České astronomické společnosti, můžete vidět tady.

ZDROJ: Hvězdárna a planetárium Brno

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom