Největší kometa v historii lidstva míří k Zemi. Přinese ale velké zklamání

Kometa byla objevena už v roce 2014, astronomové tehdy ovšem netušili, že je tak velká. Teprve o osm let později se přišlo na to, že se do Sluneční soustavy noří skutečný kometární obr.

Velikost komety

Ke zjištění přesné velikosti využili vědci data ze soustavy 66 radioteleskopů Atacama Large Millimeter Array (ALMA) umístěných v severním Chile ve výšce 5040 metrů nad mořem. Mikrovlnné záření v pásmu 1287 um (233 GHz) prozradilo, že jádra komety má průměr kolem 120 km.

Stačí se podívat třeba na Hale-Boppovu kometu (průměr 40–80 km), Sarabatovu kometu z roku 1729 (100 km) nebo Halleyovu kometu (11 km), aby nám došlo, že kometa Bernardinelli-Bernstein je mezi vlasaticemi skutečným mastodontem. Zmíněné komety přitom patří k těm velkým – odhaduje se, že Bernardinelli-Bernstein je až 1000krát hmotnější než průměrně velké komety a vypadá tedy spíše jako malá planetka.

Dráha komety

Kometa se pohybuje po výrazně protáhlé eliptické dráze s dobou oběhu kolem 3,5 milionu let. Když se naposledy řítila směrem ke Slunci, budoucí lidstvo reprezentovaly malé izolované skupinky primátů roztroušených po nekonečných pláních Afriky.

Podle vědců pochází kometa z hypotetického Oortova oblaku ležícího daleko za hranicemi Sluneční soustavy ještě za Kuiperovým pásem. Vědci předpokládají, že kulovitý Oortův oblak je pozůstatkem dávné planetární mlhoviny a je zdrojem kometárních jader, které odsud působením vzájemné gravitace i gravitace okolních hvězd čas od času vystřelují směrem ke Slunci.

RE those recent headlines about Comet Bernardinelli-Bernstein "heading our way/towards Earth", here are some orbital plots of its location when it'll be at its closest to 🌍 in 2031.

The comet doesn't even get inside the orbit of *Saturn* let alone into the inner Solar System. pic.twitter.com/BOcJCNM8Qt

— Will Gater (@willgater) April 25, 2022

Neviditelná kometa

I když je kometa Bernardinelli-Bernstein na poměry ostatních komet obrovská, nebude ji ani v roce 2031 možné pozorovat pouhým okem. Což je bezesporu velké zklamání. Jedním z důvodů je vzdálenost – k Zemi se přiblíží jen na 1,6 miliardy kilometrů, což odpovídá vzdálenosti Saturnu od Slunce. Druhým důvodem je fakt, že podle snímků z Hubbleova teleskopu povrch komety odráží jen 3 % světla, které na ni dopadá. To podle astronoma Davida Jewitta z Kalifornské univerzity v Los Angeles znamená, že je „černější, než uhlí“.

Komety v minulosti

Komety byly odedávna spojovány s neštěstími, válkami a pohromami, zvěstovaly ale také naději – jako například údajná kometa ohlašující narození Ježíše Krista. V moderní době se o publicitu komet zasloužila hlavně Halleyova kometa, která kolem Země proletěla v roce 1986. Naposledy jsme na obloze mohli vidět v prosinci 2021 kometu Leonard, která se k Zemi vrátila po 80 000 letech.

ZDROJ: Science News for Students