První kontakt s mimozemšťany je na spadnutí. Vědci ho očekávají do konce dekády

Když se lidstvo před více než 100 lety naučilo přenášet informace pomocí rádiových vln, naše planeta se z pohledu vesmírného pozorování stala poměrně hlučnou. Od té doby navíc vysíláme nejen v bezprostřední blízkosti naší planety, ale také hluboko do vesmíru čím dál tím více signálů a mezi vědci narůstá přesvědčení, že bychom se již brzy mohli dočkat odpovědi na některý z nich. Podle radioastronoma Jeana-Luca Margota by mohla přijít už v roce 2029.

K tématu: Pozorování UFO v Evropě: Slováci na létající talíř povolali stíhačku, Italové ho viděli na fotbale

Signály do vesmíru

„Je nepravděpodobné, že by naše slabá a nepříliš četná vysílání [do vesmíru] vedla k odhalení lidstva mimozemšťany,“ začíná trochu skepticky Margot. Přiznává ale, že nic není vyloučené, a právě proto má smysl tuto eventualitu zkoumat. Tým, který stojí za nedávnou studií, chtěl zjistit, zda signály ze sítě NASA Deep Space Network (DSN) – tedy velmi silná a současně i velmi přesně zacílená vysílání, určená pro komunikaci s misemi mířícími do hlubokého vesmíru – nemohla narazit na exoplanety hostící život.

DSN není jediný zdroj vysílající rádiové signály do vesmíru. Technicky vzato lidstvo vysílá neustále, i když třeba sledujeme televizi nebo posloucháme rádio. Problém většiny těchto vln je však v tom, že nejsou cílené, a tak se rozptýlí do nečitelnosti dřív, než by vůbec mohly dosáhnout mimozemské formy života. Naproti tomu DSN byla vybudována speciálně pro komunikaci na dlouhé vzdálenosti, takže je mnohem větší šance, že mimozemšťané přečetli právě informace obsažené v tomto signálu a budou mít potenciální motivaci odpovědět.

Bílý trpaslík

Tým vědců sledoval signály vysílané DSN a našel několik hvězd, které mohly být zasaženy rádiovými vlnami. Nejbližší z nich je bílý trpaslík – malá, velmi hustá hvězda, která může vzniknout po zániku větší hvězdy – nacházející se 27 světelných let od Země. Pokud se kolem této hvězdy nachází planeta a její obyvatelé by se rozhodli zareagovat, jakmile dostali naši „zprávu“ (původně určenou pro misi Pioneer 10), mohli bychom jejich vysílání zachytit už ve zmíněném roce 2029. Další zprávy určené pro jiné sondy hlubokého vesmíru by se mohly vrátit z různých potenciálních hvězdných systémů v roce 2030.

Zdroj: Popular Mechanics