Přehlížený astronom Azofi: Jeho zkoumání vesmíru předběhlo dobu o stovky let

Většinu svého pracovního a badatelského času trávil Azofi překládáním a doplňováním řeckých astronomických děl. Mezi překlady najdeme např. i Almagest Klaudia Ptolemaia. Zásadním způsobem tak třeba popsal tehdy známé hvězdy a zpřesnil odhad jejich hvězdných velikostí. Dokázal také sjednotit staré tradiční arabské názvy souhvězdí a přiřadit k nim řecké ekvivalenty.

Výsledky svých pozorování publikoval ve své knize „Kitáb al-kavatíb at-tábit al-musavar“ („Kniha o souhvězdích stálých hvězd“), která spatřila světlo světa v roce 964. Kromě jiných vesmírných objektů v knize najdeme např. popsanou hvězdokupu IC 2391 (Omikron Velorum), náhodné seskupení hvězd Collinder 399 v souhvězdí Lištičky, a zmínil zde dokonce i Velký Magellanův oblak. Jeho pozornosti neunikl ani „obláček“ v souhvězdí Andromedy, jejž dnes známe jako galaxii M31. O to obdivuhodnější je skutečnost, že svá pozorování prováděl pouhým okem. Magellanův oblak se Evropanům podařilo popsat až na přelomu 15. a 16. století v průběhu Magalhãesových objevných plaveb.

V Evropě se o Azofim nevědělo

I když Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí dokázal ve své době neuvěřitelné věci, v Evropě byly výsledky jeho vědecké práce takřka neznámé. Příkladem může být např. objevení a popis galaxie M31 v roce 1612, který je připisován Simonu Mariusovi. Ten však pracoval v porovnání s Azofim s nesrovnatelnou technikou. Měl k dispozici teleskopický dalekohled.

Azofi byl i vynikající matematik. Během svých pozorování zjistil, že tzv. ekliptika, tedy průsečnice, ve které rovina dráhy Země kolem Slunce protíná tzv. nebeskou sféru, je vzhledem k nebeskému rovníku odkloněna. Díky tomu dokázal vypočítat přesnější délku tzv. tropického roku. Svým výpočtem se přiblížil k dnešní hodnotě 365 dní 5 hodin 48 minut a 45,4 vteřiny. Zjištění mu umožnilo popsat tehdy všechna známá souhvězdí. Význam jeho práce tkví mimo jiné v tom, že souhvězdí dokázal popsat a zobrazit ze dvou různých pohledů. Pohled ze Země na hvězdnou oblohu by se dal logicky předpokládat, ale pohled z vesmíru směrem na Zemi, byl víc než inovátorský.

Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí zemřel 25. května 986. Uznání se mu dostalo postupně až v moderní historii, jež poznala jeho dílo. Mimo jiné je po něm pojmenován kráter Azofi na Měsíci.

Zdroj: ESO / Harvard University