Alergii na maso už mají statisíce lidí. Může za ni nebezpečné klíště
Absurdní, ale pravdivé. Kousnutí klíštětem může způsobit celou řadu problémů a alergie na maso je jedním z nich. V USA už evidují stovky tisíc případů.
Američanka Kristina Carlsonová objevila na svém těle zakousnuté klíště po výletu do hor v Severní Karolíně. Vytáhla ho, místo ošetřila a incidentu nevěnovala žádnou velkou pozornost. O měsíc později ji začaly bolet klouby, otékal jí obličej, objevovaly se jí pravidelně kopřivky a pálily ji oči.
Všechno ukazovalo na alergickou reakci, ale původce lékaři dlouho hledali. Až podrobnější krevní testy u Carlsonové odhalily protilátky proti látce alpha-gal, což je cukr běžně přítomný v mase savců, tedy například i v hovězím, vepřovém nebo jehněčím.
Tělo si plete steak s nebezpečným patogenem
Stejnou zkušenost jako Carlsonová mají už desetitisíce lidí ve Spojených státech. Z údajů amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vyplývá, že v současnosti může alergie na červené maso způsobená klíštětem postihovat na 450 tisíc tamních obyvatel, zejména v oblastech jihovýchodu USA, New Jersey, Long Islandu v New Yorku i části Středozápadu.
Mohlo by vás zajímat: Gigantická „ryba soudného dne“ prý věští katastrofu. Nově nalezené mrtvé tělo vzbudilo rozruch
Jejich imunitní systém si po kousnutí klíštětem vytvoří protilátky typu IgE, které se vážou na bílé krvinky. Při dalším kontaktu s alpha-galem, tedy zpravidla několik hodin po konzumaci savčího masa, když se látky při procesu trávení dostanou do organismu, tělo spustí poplach. Začnou se rychle objevovat první příznaky alergie, která může u někoho být jen nepříjemná, ale u jiných také velice závažná. Může totiž způsobit i anafylaktický šok.
Vědci znají viníka – a sledují jeho postup na sever
Za vznik této podivné alergie zvané jednoduše syndrom alfa-gal (AGS) může klíště americké, latinsky Amblyomma americanum. Původně se vyskytovalo hlavně na jihu USA, ale v posledních letech se rozšířilo i severněji. Jestli za to může změna klimatu, si zatím vědci úplně jistí nejsou, ale delší „sezóna klíšťat“ kvůli teplejšímu počasí této teorii rozhodně nahrává.
Lék proti onemocnění zatím neexistuje. Jediné, co pomáhá, je vyhýbat se důsledně alergenům, což je ale těžší, než se zdá. Alpha-gal zdaleka není jen ve steaku a hamburgeru, najít ho můžeme i v některých lécích, například v kapslích s želatinovým obalem. Dobrou zprávou je, že u většiny pacientů reakce časem zmizí – trvá to ale zpravidla čtyři až pět let.
Horší je situace u lidí, kteří se pohybují venku často a kousnutí klíštěte řeší opakovaně. Jejich tělo si může vytvořit tzv. paměťové buňky a pak se s alergií už musejí potýkat do konce života. A aby toho nebylo málo, nejnovější výzkumy naznačují, že by protilátky proti alpha-galu mohly souviset i s vyšším rizikem srdečních onemocnění.
Zdroj: Mayo Clinic, CDC, CBS News.
Video, které jste mohli minout: Klíšťat v Česku přibývá: Aplikace ukazuje, kde je jich nejvíce. Lidé je mohou i nahlašovat.
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
