Největší nejaderný výbuch historie: Ohnivá koule vyletěla do výšky 1,5 kilometru a to byl jen začátek

Francouzská nákladní loď SS Mont-Blanc vyplula z New Yorku 1. prosince 1917 a byla plně naložená více než 2 400 tunami výbušnin včetně TNT, kyseliny pikrové, střelné bavlny a vysoce hořlavého benzenu. Jejím cílem bylo připojit se k válečnému konvoji v zátoce Bedford Basin v Halifaxu.

Kapitán Aimé Le Médec rozhodl, že nevyvěsí varovné vlajky, aby snížil riziko náletů německého říšského námořnictva. Hodnota nákladu přepravovaného na palubě lodi Mont-Blanc byla tehdy 3 601 290 USD, což by dnes činilo sumu okolo 60 milionů USD. Mont-Blanc se zpozdila, a když připlula k ostrovu McNabs, musela zakotvit a čekat do rána. Halifaxský přístav byl totiž chráněn dvěma protiponorkovými sítěmi, které od soumraku do svítání bránily vplutí nepřátelských plavidel do přístavu.  Podobný problém řešil kapitán norské lodi Imo Hakon From, která dostala rozkaz plout z Halifaxu do New Yorku vyzvednout dodávky pomoci pro Belgii. Navíc kvůli zpoždění dodávky uhlí nestihla včas odplout a musela čekat do rána.

Ohromná katastrofa

Co se stálo 6. prosince roku 1917 ráno můžeme považovat za dílo souhry nešťastných náhod, ale také za následek lidského selhání. Přístav byl otevřený krátce po sedmé hodině ranní a obousměrný průplav, který spojoval přístav s Atlantským oceánem, byl velmi úzký. Provoz přitom nebyl nijak omezen a proplouvající lodě musely dodržovat zavedená protikolizní pravidla. Jak norská loď Imo, tak francouzský Mont-Blanc se navzájem upozorňovaly varovnými signály, že mají v plánu zůstat na svém kurzu.

Kapitán Le Médec navigoval loď do prostředního kanálu. Hakon From se ale kvůli brzdění a zpětnému tahu lodního šroubu dostal na kolizní kurz. V 8:45 tak došlo ke kolizi obou lodí, kdy Imo přídí narazila do boku Mont-Blanc. V ten okamžik vznítil benzen a kyselina pikrová na palubě lodi Mont-Blanc. Snaha kapitána Hakona Froma uvolnit obě zaklesnuté lodě zřejmě způsobila vznik dalších jisker, což ještě podpořilo šíření požáru.

Čtěte také: Podivná exploze americké jaderné ponorky zabila 99 lidí. Odtajněné dokumenty vyvrací teorii o nehodě

Požár na palubě Mont-Blancu se obratem vymkl kontrole, a tak kapitán Le Médec rozhodl o opuštění plavidla. Dva záchranné čluny s posádkou se bezpečně dostaly na dartmouthskou stranu přístavu, zatímco jejich hořící loď byla unášena k přístavu Halifax. Snaha o uhašení požáru a odtáhnutí hořící lodi mimo přístav byla marná. Mont-Blanc se tak dokonce dostala až k molu č. 6 a požár se začal šířit na pevninu.

V 9:04 došlo k explozi nákladu na palubě lodi Mont-Blanc a výbuch o síle 3 000 tun TNT byl silnější než jakákoliv předchozí exploze v lidských dějinách. Loď byla okamžitě zničena a ohnivá koule se vzedmula do výšky přes 1,5 km. V Halifaxu i Dartmouthu začaly doslova pršet žhavé kusy kovu, piřčemž výbuch zapříčinil až 18 m vysokou přílivovou vlnu, která dokonala dílo zkázy na pevnině. Tlaková vlna rozbíjela okna v mnohakilometrové vzdálenosti od pobřeží a převrhávala kamna, lampy a bořila krby, což způsobilo řadu druhotných požárů, v nichž zemřelo mnoho lidí. Postiženému Halifaxu a Dartmouthu přispěchaly na pomoc hasiči a záchranáři z okolí. Do večera se naštěstí podařilo dostat pod kontrolu většinu požárů.

Následky výbuchu

Výbuch zdemoloval 1,35 km2 Halifaxu a oblast v okruhu 1,6 km od centra výbuchu se stala zcela neobyvatelnou. Během výbuchu a následných požárů zemřelo kolem 2 000 lidí a další tisíce byly zraněny. Očití svědci uvedli, že detonaci cítili až na severu ostrova Cape Breton ve vzdálenosti 360 km. Výbuch byl tak silný, že část násady kotvy Mont-Blancu o váze 517 kg odmrštil do vzdálenosti 3,78 km západním směrem. Hlaveň děla odletěla 5,5 km východním směrem a dopadla do Dartmouthu. Část vraku lodě byla zaražena do zdi kostela svatého Pavla, kde jako smutná připomínka této události zůstává dodnes. Smutným faktem zůstává, že během halifaxského výbuchu zemřelo více obyvatel provincie Nové Skotsko než během celé první světové války.

Zdroj: NASA / Canadian War Museum